Stavba, která vyjde na 1,9 miliardy korun, začala loni v září. Původní vozovna byla odstřelena kvůli havarijnímu stavu.
„Hloubětínskou vozovnu potřebuje Praha jako sůl, protože prodlužujeme tramvajové trati, což znamená, že potřebujeme více tramvají, které musíme někde zaparkovat. Vozovna bude nejmodernější a nejekologičtější široko daleko,“ řekl pražský primátor pro dopravu Zdeněk Hřib.
V současnosti je dokončena konstrukce haly. „Máme hotovu ocelovou konstrukci, zhruba z 90 procent, montujeme střechu a dělá se fasáda. V části, která je směrem k soustruhu (východní část haly), tak tam už je střecha finálně hotová a pracujeme na vzduchotechnice a na dalších instalacích uvnitř,“ popsal projektový manažer firmy VECS Jan Hnilička.
Vozovna v Hloubětíně začne růst v září, tramvaje se budou mýt dešťovkou |
Podle Hniličky stavba dosud nenarazila na žádný vážný problém. Jediná obtíž nastala při zakládání stavby, u opěrné zdi v severní části areálu. „V hale bylo vše v pořádku. Ale u objektů nad opěrnou stěnou jsme museli změnit způsob zakládání. Jinak ale vše probíhá standardně,“ řekl. Na pozemku nad 150 metrů dlouhou a šest metrů vysokou zdí bude parkoviště.
V nové hale bude 22 kolejí. „Kapacita je plánována pro 61 dlouhých tramvají v těch remizovacích kolejích a 12 údržbových stání v hale údržby,“ řekl technický ředitel DPP Jan Šurovský. Dělníci zrekonstruují myčku, která bude využívat recyklovanou dešťovou vodu. Použijí se i moderní technologie jako solární panely nebo tepelná čerpadla. Areál vozovny, tedy všechny povrchy i zelené plochy, bude také upraven.
Oproti původní budově bude rozdíl v uspořádání a provozní technologii. Haly vozovny budou vytápěny na různé teploty, nebo temperovány. Nově vzniknou také visuté lávky, ze kterých mechanici budou moci opravovat výzbroj umístěnou na střeše.
Dokončeno je energocentrum, které vozovnu napájí, v podzemí je hotový 50metrový kolektor, kterým vedou inženýrské sítě, a v provozu je hala se soustruhem pro opravy kol tramvají. Funkční je také část původní administrativní budovy, u které dělníci budují část novou.
Nová vozovna sníží podle generálního ředitele DPP Petra Witowského provozní náklady, protože nyní musí tramvaje jezdit z vozoven, které jsou pro východní část Prahy daleko. „Jediná věc, která mě mrzí, že se nám zatím nepodařilo získat žádnou podporu z Evropské unie, ale na tom intenzivně pracujeme a věřím, že se nám to podaří,“ řekl.
DPP využívá sedm vozoven: Hloubětín, Kobylisy, Motol, Pankrác, Strašnice, Vokovice a Žižkov. Podnik má přes 900 tramvají, náklady na jejich provoz se pohybují okolo tří miliard ročně.
23. srpna 2019 |
