„V roce 1994 měla tato městská část 250 hektarů brownfieldů a byla nevzhledným, otlučeným předměstím Prahy. To už patří minulosti,“ shrnul proměnu Jan Jarolím (ODS), místostarosta Prahy 9, která nyní z pohledu nové výstavby patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem hlavního města.
 |
Za poslední dekádu zde developeři vybudovali 10 tisíc bytů, tedy třetinu výstavby v Praze v daném období. Ve Vysočanech, Hrdlořezích, Čakovicích anebo Letňanech, zpravidla tedy v zónách někdejších továren zvučných značek jako ČKD, Avia a dalších, aktuálně stavějí velcí hráči v branži, jako je Central Group, Skanska, YIT a další.
Byty, školky, obchody
Na 67 tisících metrech čtverečních Tesly vznikne 1 500 bytů. Rozvoj se týká takřka půlkilometrového úseku podél Poděbradské ulice.
„Pracujeme s celkovými náklady devět miliard korun. Cena za metr čtvereční nového bytu dosahuje zhruba 139 tisíc korun. Je to o deset tisíc korun méně, než činí běžný pražský průměr,“ vysvětlil Dušan Kunovský, šéf investora ze společnosti Central Group.
Firma investuje také do rozvoje veřejných staveb. „Podle původních plánů se počítalo se stavbou jedné školky, vybudovány ale budou dvě. Dále investujeme do dekontaminace, křižovatek, zelených zón, venkovních posiloven a hřišť. Jde o náklady 190 milionů korun,“ řekl Kunovský.
Bývalá továrna Tesla v pražském Hloubětíně
Nejen finální domy budou stát v zeleni. I jejich výstavba má být co nejvíce vstřícná životnímu prostředí, budovy také dostanou zelené střechy a budou vysoce energeticky úsporné. V areálu vzniknou retenční nádrže na dešťovou vodu, určenou třeba k zalévání.
Podle architektů a investorů má čtvrť mít co nejlidštější parametry. Byty proto doplní též obchody a kavárny. „Vzhledem k délce podél Poděbradské ulice jsme hledali ideální dělení jednotlivých bloků. Inspirovaly nás Vinohrady s jejich rozestupy mezi domy přibližně 75 až 100 metrů,“ popsala projekt Jana Mastíková, hlavní architektka ze studia Loxia.
Naděje na dostupné bydlení v metropoli roste, Praha chystá družstevní byty |
Paralelně s Poděbradskou ulicí v nové čtvrti povede zelená zóna. Architekti také slibují, že ani několik 11patrových věžáků nebude blokovat a omezovat výhled z nižších staveb. „Brownfieldy jsou vhodné pro novou výstavbu. Jde o to, zrecyklovat zastavěné území, využít stávající infrastrukturu a nerozpínat se do volné krajiny,“ zdůraznila Jana Mastíková.
První etapa skončí podle předpokladů v roce 2024. „Konec výstavby plánujeme v roce 2030,“ uvedl Dušan Kunovský z Central Group. Stavaři chtějí co nejvíce omezit negativní dopady stavby na okolí. „Použijeme třeba myčky kol aut,“ řekl Zdeněk Pokorný, vedoucí konsorcia společností VCES – BAK.
Do zeleně
Tesla má výtečné sousedství – kousek odtud se rozkládá mimo jiné Kejřův park, Hořejší rybník, Zámecký park, park Smetanka a říčka Rokytka. Je v dosahu tramvajových zastávek či metra.
Průmyslová tradice lokality se táhne od počátku 20. let uplynulého století. Obec Hloubětín se stala součástí Velké Prahy, začala zde fungovat továrna na žárovky Elektra. Tu ve 30. letech zakoupil známý nizozemský koncern Phillips. Po druhé světové válce provoz fungoval pod značkou Tesla. Zchátralou výškovou budovu těžká technika před časem strhla. V objektu existoval také kryt někdejší civilní obrany, určený pro 300 lidí.
