První účastníci historické bitvy přijeli do Libušína nedaleko Kladna již ve čtvrtek. "Také jsme to měli v plánu, ale odradilo nás počasí. Takže jsme dorazili až v pátek," vypráví žena v červených lněných šatech, když prochází táborem. A nebyla jediná. Většina účastníků dorazila právě až v pátek odpoledne.
"Letos tu máme v historickém táboře dva tisíce tři sta lidí. Z toho bojujících je asi devět set," přibližuje za organizátory Petr Šrámek.
Spolu s bojovníky totiž na bitvy vždy jezdí i ženy a někdy i děti. Je to stejné, jako dřív ve skutečných válečných táborech - ženy se starají o jídlo, pomáhají mužům do zbroje, udržují oheň.
Bitva v Libušíně 2013Bitva v Libušíně je největší historickou bitvou v České republice. Letos se uskutečnil již 22. ročník. Kromě samotné hlavní bitvy, bitvy národů a dětské bitvy mohli návštěvníci shlédnout i lov s dravými ptáky, živou hudbu a ukázky řemesel či si nakoupit v historických stáncích. Kromě toho se mohli zúčastnit i komentované prohlídky tábora či na vlastní nebezpečí ochutnat středověkou kuchyni. |
A přesně tak to vypadá každý rok i v Libušíne, kam se historičtí šermíři sjeli už na 22. ročník bitvy.
"Utáhni mi ten řemen pod ramenem víc, jinak mi to sjede," říká v sobotu odpoledne jeden z rytířů ženě, která ho obléká do zbroje. Na sobě má prošívanici a na ni vrství jednotlivé kusy výstroje - plechové nohy, kyrys, ramena a pravou ruku. Na levé má jen koženou rukavici, aby mohl držet štít.
Vzduchem létaly šípy a promluvila i "Tlustá Berta"
"Dobrý teď už jen přilbu a jdeme. Za čtvrt hodiny to začíná, tak si pospěšte," pobízí rytíř ostatní ze skupiny, kteří se ještě oblékají. Pak už společně odchází na louku za Libušínem, kde se bitva odehraje.
Diváci již čekají a netrpělivě vyhlíží ze svahu. Kolem samotného bojiště je natažený provázek, za který nesmí, aby se nikomu nic nestalo. Protože je ale ve svahu, vidí pohodlně i lidé stojící až na kopci. Slyšet je také dobře - organizátoři bitvu ozvučili přes silné reproduktory.
Nejsou tu ale jen Češi. Někteří bojovníci mluví i anglicky či německy. "Letos tu máme i historické skupiny z Rakouska, Polska, Slovenska a Spojených států Amerických," doplňuje Šrámek.
A to už začíná hrát hudba a dva mniši-kronikáři vše komentují z věže uprostřed dřevěné pevnosti pod svahem. Byli zajati nepřátelskými žoldáky, které se chystá porazit král Jan. Vzduchem létají první šípy, je slyšet volání a blíží se první vojsko. Bitva začíná.
Král byl stržen z koně, vojáci panikaří
Boje jsou napínavé. Vojáci útočí na opevnění, ve kterém se skrývají zlí žoldáci, kteří v zemi jen kradli a vraždili. Vypadá to ale špatně. Bránu nejde prorazit a z palisád na ně padají kameny a létají šípy. Je to marné. Vojsko se proto musí stáhnout. To už ale z druhé strany přichází posila. Sám král Jan na svém koni velí útoku a dotírá na nepřítele.
"Štěpáne, vidíš to? Budeme zachráněni," raduje se jeden z vězněných mnichů. V tu chvíli se ale vše obrátí. Král je stržen z koně nepřáteli. Vojáci panikaří, nemá jim kdo velet.
Vše vypadá ztraceno a linie mužů se začínají rozpadat. Pak se ale král Jan opět objeví, prosekává se cestu zpět ke svému koni, vysedá do sedla a velí nové vlně útoku.
Nad bojištěm se nese křik a řinkot zbraní. Meče zvoní o štíty, z výšky na nepřátele dopadají halapartny. Do toho promlouvá "Tlustá Berta" a "Hubená Hildegarda" - nejstrašnější děla žoldáků i králova vojska. Všem přítomným vždy zalehne, když některé z děl vydá ránu.
Nepřátelská brána je nakonec prolomena. Král vydává rozkaz nebrat zajatce a žoldáci jsou rozprášeni. Bitva dobře dopadla a České země se zbavily nepřítele. Na věži vlaje králova zástava, sám Jan cválá přes bojiště a zdraví své vojáky i přítomné diváky. Ti nadšené tleskají. I přes nepříznivé počasí jich do Libušína dorazilo více než tři tisíce.
S šermíři až do noci, tak se nasává atmosféra
A pak už se část bojovníků účastní turnaje a další se zničeně vrací do tábora. Bitva byla náročnější, než se zdálo - kvůli vydatným dešťům bylo všude množství bahna. Nekteří jsou zablácení až po kolena.
Libušín - čísla2 300 účastníků v historickém táboře 900 bojujících mužů a žen v bitvě cca 3 000 návštěvníků |
"Ty vodní příkopy původně neměly být plné vody. Měly to být jen valy," vysvětluje jeden z bojovníků. Je mokrý skoro do půlky těla - "nevodní" příkopy si vyzkoušel na vlastní kůži. A pak už jen svléknout ze zbroje a převléknout do suchého.
Diváci se po bitvě vydávají na tržiště či do tábora, kde můžou vidět historické ležení, způsob života i jak se tehdy vařilo. Někteří zůstávají na bojišti a sledují turnaje šermířů.
Kromě toho se ještě před hlavní bitvou uskutečnily jako doprovodné programy i "Bitvy národů" - mezinárodní sportovní klání inspirované rytířskými turnaji či ukázky výzbroje a taktiky středověkých jednotek.
Oficiální program končí asi kolem šesté hodiny odpoledne. Mnoho diváků ale zůstává mezi šermíři a nasává atmosféru. Někteří dokonce vydrží až do noci a mezi historické nadšence se přidávají v hospodě či u varných ohňů.
