Jak dlouho bude trvat výstavba?
Teď běží změna územního plánu a ten proces je už ve velmi pokročilém stavu. To je krok jedna, ale budeme mít volby. Často se stává, že se po nich nová politická reprezentace nějakou dobu rozkoukává. Změna tak může být až v příštím roce. Následně se budou projektovat jednotlivé domy. Investor ale může na některé objekty také vypsat architektonickou soutěž, a to může být přibližně rok navíc. Samotná stavba prvních domů může začít v roce 2027. Vše je ale jen odhad.
V čem spočívala vaše práce na projektu?
My jsme pro území připravili regulační podmínky. Regulace je připravená jako součást dohody mezi hlavním městem a investory, aby byly závazné podmínky pro výstavbu. Velmi důležité také bylo zapojení veřejnosti a nevím o jiném místě v Praze, kde by byla tak obrovská poptávka po změně jako na Florenci. I když jsou lidé v Praze většinou konzervativní a změn se bojí, tak o řešeném území to neplatilo.
Čím to podle vás je?
Lokalita nemá úplně dobrou společenskou pověst a zároveň je úplně neprostupná. Už jen ten fakt, že se to území otevře do tří různých směrů, bude znamenat obrovskou změnu pro okolní lokality ať už v Novém Městě, nebo v Karlíně i k Žižkovu, a to je z našeho pohledu ten nejdůležitější přínos pro město.
Filip Tittl Architekt z ateliéru UNIT architekti vystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze. Jeho závěrečná práce byla oceněna jako nejlepší diplomní projekt v ČR za rok 2010 a byla nominována na cenu Archiprix. Ve své praxi se zaměřuje na urbanismus a územní plánování, zabývá se také legislativou. |
Nové propojení máme vymyšlené jako hlavní osu celého území. A to bude směřovat z Těšnova, kde je stanice metra Florenc, směrem na Žižkov a do Husitské ulice. V místě, kde dnes nic není, máme vymyšlené nové náměstí a nový veřejný prostor. Říkáme tomu Trocnovské náměstí, protože je tam Trocnovská ulice. Náměstí bude také nástupním prostorem na Vítkov.
Jak to bude s Negrelliho viaduktem, jehož část je schovaná v areálu autobusového nádraží?
Uprostřed autobusového nádraží už nebude. Okolo viaduktu bude možné projít směrem od Žižkova až k Muzeu hlavního města Prahy. Půjde o zcela nový prostor, který dnes neexistuje. Bude to hlavně pěší zóna. Vyhnout se železnici a další infrastruktuře bylo na celém projektu nejtěžší. Je tam pět železničních tratí a jedna je ještě navrhována. Máme vymyšlený systém i dalších pěších cest v různých úrovních, které na sebe navážou.
Vzniknou na Florenci nové parky?
Samotné řešené území je tak strašně malé, že bych tomu ani parky neříkal. Veřejná prostranství nebudou mít standardní charakter. My jsme navrhli sérii šesti sedmi menších náměstí, která budou mít zároveň vzrostlé stromy a zelené prvky.
Čekají změny také Těšnov?
I Těšnov s Muzeem hlavního města Prahy má potenciál proměnit se ve velké parkové náměstí. Tam už park je, ale potřebuje obnovu.
Nádraží Florenc a okolí se promění podle českého návrhu, vyhrál soutěž |
Na stávajícím automobilovém provozu přes Florenc se něco měnit bude?
Nové stavby do stávající uliční sítě nikterak nezasáhnou, návrh počítá se zachováním magistrály ve stávajícím stavu. Zároveň umožňuje, aby do budoucna mohlo dojít také na nějaké radikálnější úpravy – například snesení té mostní estakády s magistrálou na Těšnově a nahrazení městským bulvárem. To je ale spíš otázka pro naše děti.
Počítá se u nových projektů také s bydlením?
Mluvíme o počtu 1 000 až 1 500 nových obyvatel ve zhruba sedmi stech bytech. Pro bydlení bude určena asi polovina připravované výstavby, zbytek bude hlavně administrativa. Praha ale na tom území nevlastní žádné pozemky a půjde o projekty soukromých investorů. Předpokládám, že formy bydlení budou různorodé už proto, že velká část plochy toho území je autobusové nádraží, které v tom území zůstane. Přímo nad nádražím si dovedu představit, že by spíš vznikly nájemní byty než ty určené do soukromého vlastnictví.
A jak to bude s autobusy?
Nádraží zůstane na stejném místě, ale bude mít komfortnější parametry. Okolo vzniknou ulice, a když tam půjdete, tak si všimnete, že uvnitř budov je významný dopravní uzel, ale schovaný v normální městské struktuře.
Nebude problém s vyprodukovanými zplodinami, které budou vytvářet autobusy zajíždějící do útrob objektu?
Není to nic nestandardního, například v Bratislavě mají autobusové nádraží dokonce v podzemí a žádný problém s tím není. Náš projekt počítá také s tím, že v budoucnu bude část autobusů jezdit na elektřinu.
Jaká je role Institutu plánování a rozvoje?
Ten je důležitou institucí, jejich práce je koordinovat vše, co se s územím Prahy děje – vyjadřuje se k soukromým záměrům a samozřejmě i k veřejným investicím.
