Zažili pád komunismu a následnou dekádu, která byla z dnešního pohledu plná neuvěřitelných možností. Vzpomínají na tu dobu jako na docela divokou jízdu. Zvykli si na ni. Zestárli, zpomalili, ale úplně zastavit se jim ještě nechce. Někteří se zastavit vůbec neumějí.
„Zažili jsme listopadovou revoluci. A v devadesátých letech jsme získali pocit, že práce konečně dává smysl. Předtím bylo zvykem v zaměstnání posedět, zajít si nakoupit, projít se. Někdy uplynulo osm hodin, které jsme v úřadu jen tak proseděli, a nikomu to nevadilo. Pak se tady objevily zahraniční společnosti, začala úplně jiná firemní kultura, všechno bylo nové a zajímavější. A my jsme chtěli všechno dohnat. Takže jsme makali a makali. Jsme generace, která si zvykla pracovat.“
Že kávu přinese starý muž a pokladnu obsluhuje dáma v letech? Teď to ještě možná někomu připadá zvláštní, ale časem třeba nebude.
