„Přišel jsem na to! Pochopil jsem to!“ Rozčilený, ale nadšený Jean François Champollion vpadl do pracovny svého bratra Jacquese-Josepha, zamával štůskem papírů, který držel v ruce, a vzápětí se zhroutil vyčerpáním.
Psal se rok 1822. Francouz Champollion, kdysi považovaný za zázračné dítě, který už od mládí ovládal několik jazyků včetně orientálních a který si předsevzal, že rozluští hieroglyfy, to dokázal. Tím před 200 lety položil základy vědeckého oboru, který dnes známe jako egyptologii. Před tímto dnem bylo bez znalosti jazyka a písma zkoumání dějin a kultury starověkého Egypta takřka nemyslitelné.
V odlesku svíčky spatřil Tutanchamona. Sto let od objevu připomíná i výstava |
„Byl to první úspěšný krůček na dlouhé cestě za poznáním systému písma a v něm schovaného jazyka, kterým mluvili dávní Egypťané. Od té doby badatelé a archeologové více rozumí památkám, které odkrývají, či funkci předmětů, které objevují. Dokážou lépe pochopit způsob života starých Egypťanů, jejich uvažování o světě, stejně jako jejich představy o životě po smrti, jenž byl pro ně tak důležitý,“ vysvětluje význam Champollionova objevu egyptoložka Lucie Vendelová Jirásková, která se podílí na přípravě výstavy Kouzlo objevování: Od hieroglyfů k Tutanchamonovi.
Jak ovšem její název napovídá, dvě dvojky na konci letošního letopočtu znamenají pro egyptologii ještě další významné výročí. Britský archeolog Howard Carter, který se svým týmem pracoval v Údolí králů, byl přesvědčen, že právě zde se v písku ukrývá hrobka téměř neznámého panovníka Tutanchamona.
Kouzlo objevování: Od hieroglyfů k TutanchamonoviVýstava připomíná sto let od objevu Tutanchamonovy hrobky v Údolí králů Howardem Carterem a dvě stě let od rozluštění hieroglyfů Jeanem Françoisem Champollionem. V Křížové chodbě Karolina v Praze začíná 11. listopadu a trvá do 31. prosince, s výjimkou 24. a 25. prosince je otevřená denně od 10 do 18 hodin. Vstup je volný. Připravil ji Český egyptologický ústav FF UK. |
Za své nezměrné úsilí byl odměněn až po mnoha letech hledání. Zkraje listopadu roku 1922 narazil nosič vody na schůdek, který, jak se po postupném odkrývání schodiště ukázalo, skutečně Cartera do jeho cíle dovedl. Dnes zná Tutanchamona a jeho přepychovou hrobku se zlatými poklady celý svět.
Ovšem ani po sto letech o tomto panovníkovi a jeho rodině nevíme vše, co bychom vědět chtěli. A tak zatímco vědci jeho osud dodnes zkoumají, výstava v Karolinu připomene, jak k objevu došlo a co pro egyptologii znamenal. „Je to zatím největší archeologický objev v historii lidstva,“ říká ředitel české egyptologické koncese v Egyptě Miroslav Bárta, který k výročí objevu napsal knihu Tutanchamon – století objevů a záhad.
„Cílem výstavy je obě tato významná egyptologická výročí připomenout a také ukázat, kam egyptologie jako vědecký obor po dvou stech došla,“ vysvětluje Miroslav Bárta.
„Výstava provede návštěvníky cestami, kterými kráčely obě zmíněné osobnosti v touze učinit pro světovou vědu zásadní objev a zároveň přiblíží objevy samotné. A tak se každý bude moci seznámit s tím, jak funguje systém staroegyptského hieroglyfického písma, jaké jiné druhy písma Egypťané používali, nebo jak se proměňoval jejich jazyk a jeho gramatická struktura. Druhá část výstavy návštěvníky doslova vtáhne do Tutanchamonovy hrobky a představí nejen příběh jejího objevení, ale také mnohaletou soustavnou práci, která následovala, nebo nové vědecké poznatky spojené s tímto panovníkem,“ doplňuje Lucie Vendelová Jirásková.
Výstava, kde návštěvníci uvidí například 3D rekonstrukci Rosettské desky, model Tutanchamonovy hrobky, panely kombinující obrázky a texty nebo Tutanchamonovy poklady na velkoformátových fotografiích, začíná v pražském Karolinu 11. listopadu a trvá do konce roku.
Nové knihy
Letošním významným egyptologickým výročím se věnují také dvě nové publikace. Již zmíněná kniha Miroslava Bárty Tutanchamon – století objevů a záhad vychází v polovině listopadu. Poslední říjnový den vyšla kniha 200 let egyptologie – archeologické vykopávky, slavné objevy a archeologové, kterou napsal egyptolog Miroslav Verner s autorkou tohoto textu.
200 let egyptologie. Archeologické vykopávky, slavné objevy a archeologovéPublikace egyptologa Miroslava Vernera a novinářky dlouhodobě se zabývající egyptologií Ivany Faryové, kterou právě vydalo Universum, připomíná, že před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona, před 110 lety se z písku opět vynořila slavná busta královny Nefertiti a hlavně - uplynulo 200 let od chvíle, kdy Champollion rozluštil hieroglyfy. Vznikl nový vědní obor, egyptologie. Bez znalosti písma starých Egypťanů totiž bylo možné odkrývat a obdivovat monumentální stavby, nádherné sochy a stěny chrámů popsané hieroglyfy, nikdo ale nerozuměl jim ani oné dávné civilizaci. Po Champollionově objevu přišli do Egypta první skuteční archeologové. A tak se autoři vrací na začátek a přibližují čtenářům hlavní milníky a nejzajímavější momenty tohoto dvousetletého příběhu.  Obálka knihy 200 let egyptologie. (9. listopadu 2022) Tutanchamon – století objevů a záhad Publikace egyptologa Miroslava Bárty, kterou vydává nakladatelství Jota, provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona. Autor tak poukazuje i na dobu, ve které Tutanchamon žil, na politické a náboženské souvislosti, ale i na to, že jeho rodina si stále uchovává některá tajemství. Mnohé nejasnosti rozplétají vědci dosud a mají k tomu už mnohem modernější a spolehlivější metody než za časů Howarda Cartera. Autor se rovněž zabývá tím, jak je možné, že některé předměty z panovníkovy hrobky se ocitly mimo Egypt.  Tutanchamon – století objevů a záhad. Publikace egyptologa Miroslava Bárty. |
