Jaké velké úkoly na vás v tomto volebním období čekají?
Velkou výzvou je například ohromný stavební boom, který Praha 10 momentálně zažívá. S růstem počtu obyvatel se zvyšují nároky na infrastrukturu, zejména pak potřeba navýšení kapacity škol a školek.
Navýšením kapacit myslíte navýšení v rámci škol a školek, které už existují, nebo plánujete stavět i nové?
Je to kombinace obojího. Novou školku stavíme například v ulici Bajkalské. Rekonstrukcí školy Strašnická vznikne další nová kapacita pro zhruba 400 dětí. Mimo to máme také vytipované tři školy, ve kterých lze pouze s malými náklady zrealizovat přístavbu, a u dalších čtyř škol jsou projekty na jejich nástavbu rozpracovány. To všechno chceme v tomto volebním období minimálně nastartovat. Za deset let by už totiž mohl nastat problém, co se kapacit týče.
Když už jsme nakousli tu výstavbu bytů. Kde všude se v Praze 10 staví a kde se bude stavět v budoucnu?
Velká výstavba probíhá na Hagiboru. Těsně před vydáním územního rozhodnutí je areál Koh-i-noor. Kromě několika historických objektů bude celý tento areál zdemolován a na jeho místě vzniknou stovky nových bytů. Další bytový komplex vyroste vedle budovy Chemapolu.
Hotovou urbanistickou studii máme také na jedno z největších rozvojových území v Praze, tedy na území Bohdalec–Slatiny. Postavit by se zde mělo v podstatě celé nové město, byty řádově pro pětadvacet tisíc obyvatel, včetně infrastruktury, škol a školek. Vyřešeno je už i dopravní napojení na Jižní spojku. Řadu pozemků z tohoto území vlastní město, a právě na těch bychom rádi v budoucnu rozvinuli městské nájemní bydlení.
Ještě jeden projekt je vedle Bohemians. Stavět tam bude prostřednictvím pražského developera magistrát, a jelikož je to pozemek Prahy 10, zhruba třetina z těch nových bytů připadne městské části. A samozřejmě je tady také Nový Eden, v rámci jehož přestavby vznikne mimo jiné i bytový dům s dalšími městskými nájemními byty.
Jaká je tedy budoucnost Nového Edenu?
Eden je jedním z těch kostlivců, kteří se tu předávají už po generace. Jeho provoz byl ukončen někdy v roce 2008 a od té doby už jen chátral. My jsme se ale rozhodli vytáhnout kostlivce ze skříně. Jelikož je to pro mnoho místních srdcová záležitost, šli jsme s tím nejdřív za nimi. Jednoznačná shoda byla na zachování kulturní stopy. Výsledky ale také ukázaly, že by místní ocenili i další možnosti bydlení a parkování. A pak už se to předalo odborníkům.
Vypsali jsme společně s Českou komorou architektů architektonickourbanistickou soutěž, kde zadání připouštělo jak demolici, tak zachování stávajícího kulturního domu. Obdrželi jsme 16 návrhů, z nichž šest postoupilo do druhého kola. Zajímavostí je, že pouze jediný z nich se vydal cestou zachování starého Edenu. Ostatní z důvodu extrémních nákladů rekonstrukci vyloučili.
Vítězný návrh počítá s odstraněním domu a s novou výstavbou. V jeho suterénu se plánuje velký společenský sál, v přízemí pak budou další menší společensko-komunitní prostory a kavárny a v patrech nad nimi městské byty, z jejichž nájmů se bude financovat provoz celého komplexu. Starý „kulturák“ ale nezmizí úplně. Paměť toho místa zůstane zachována v lustrech umělců Bořka Šípka a Reného Roubíčka a v krásných mozaikách, které zůstanou součástí Nového Edenu jako připomínka.
Noví starostovéPražská redakce MF DNES přináší sérii rozhovorů s novými a staronovými starosty z hlavních městských částí v metropoli. Hlavními tématy jsou nejen současné problémy Pražanů, ale i stabilita koalic a výhled do budoucnosti, jak chtějí nově zvolení zástupci veřejnosti svá území dále rozvíjet. |
V jaké fázi je projekt nyní?
Jsme ve fázi vyjednávání podoby smlouvy s vítězem soutěže a ve fázi projektových příprav. Pokud půjde všechno tak, jak má, kopat by se mohlo začít už za tři roky.
Rekonstrukci by si zasloužil také Kulturní dům Barikádníků. Je to někde v dohlednu?
„Barča“ by si určitě zrekonstruovat zasloužila. Dlužíme jí to. Přestože tady hrozí, že budeme narážet na rozpočtové možnosti, v plánu je dát nový kabát celému centru Strašnic, tedy nejen „Barče“, ale i škole, metru a jemu přilehlým parkům, a to ideálně ještě v tomto volebním období.
A co se stane s prostranstvím v okolí metra Skalka?
Skalka je náš velký dluh. Dlouho byla opomíjena. Přednostně jsme ji proto zařadili do programů revitalizací a v současnosti mapujeme tamní situaci s pomocí místních obyvatel, vytváříme takzvaný generel veřejného prostranství.
Jedním z vašich předvolebních slibů bylo také vyřešit otázku radnice. Už máte nějakou konkrétnější představu o svém postupu?
To je věc, která je velice urgentní a jejíž rozřešení jsem zaměstnancům slíbil. Máme hotový projekt, máme stavební povolení, máme vydané územní rozhodnutí na rekonstrukci, máme hotový rozpočet, nicméně to všechno bylo řešeno ještě v době mírové. Ceny stavebních prací jsou nyní úplně jinde, než jsme počítali, což znamená, že se celý projekt bude muset zrevidovat. Musíme se na něj podívat reálnýma očima současné doby a říct si, jestli se chceme do takovéto náročné investice v době krize pouštět, jestli zde nejsou aktuálně jiné priority. To bude úkol nové rady, která zasedne v nejbližších dnech.
Přestěhovat se nicméně budeme muset tak i tak. Budova radnice je na hranici provozuschopnosti. Běžně se tu stává, že přijdete do práce a zjistíte, že někde nad vámi praskl odpad a vy máte vytopenou kancelář. Kam se ale bude úřad stěhovat, ještě není rozhodnuto.
Dalším aktuálním tématem je současná finančně velmi náročná situace. Jak může v tomto směru „Desítka“ svým občanům pomoci?
Připravujeme řadu opatření, která by měla pomoci těm nejzranitelnějším. Přes školy, které zřizuje Praha 10, budeme například distribuovat finanční pomoc dětem, na jejichž rodiče dopadá stávající situace nejvíce. Ve vybraných školních jídelnách se budou moci senioři naobědvat za zvýhodněnou cenu a ušetřit tak na výdajích za stravu, aniž by si pohoršili, co se týče kvality stravování.
Podpořit chceme také naše podnikatele, a to například odpuštěním záborů za restaurační zahrádky. A takových věcí, které chceme připravit a uvést do života, je mnoho. Nově jsme ustavili také nový orgán, výbor pro energetický management, který bude pomáhat zastupitelstvu přijímat rychlé a účinné opatření řešící dopady energetické krize.
Sliboval jste také znovuzprovoznění pohotovosti na Poliklinice Malešice. Bude skutečně otevřena a z jakého důvodu byla vůbec zastavena její činnost?
Příspěvek osm a půl milionu na roční provoz pohotovosti se tehdejší koalici zdál příliš vysoký, a tak se většinově shodla, že malešickou pohotovost zruší a lidé budou případně využívat pohotovost ve Vinohradské nemocnici. Komfort se tím ale pro naše občany značně snížil, a tak jsem se usnesli, že jim tuto službu v Poliklinice Malešice znovu obnovíme. Přestože zrušení bylo velmi rychlé, obnova zabere delší dobu. Je totiž potřeba vypsat výběrové řízení na provozovatele.
