Spor se týká jednopatrového obytného domu a pozemku na adrese Jelení 13, který od areálu Hradu odděluje Jelení příkop a Lumbeho zahrada, v níž stojí prezidentská vila.
Stát objekt vyvlastnil v roce 1957 podle vládního nařízení o chráněné oblasti Pražského hradu. "Vlastnické právo k nemovitostem pro Československý stát bylo vloženo bez právního důvodu a způsobem porušujícím obecně uznávaná lidská práva a svobody," odůvodnila rozsudek soudkyně Adéla Kaftanová.
Původní majitelka domu a pozemku, na němž dům stojí, se vítězství v soudním sporu nedožila. Zemřela letos v květnu. Její jediný dědic Jaroslav Šedivý má podle soudu získat polovinu objektu, dědici druhého z majitelů Václav Třmínek a Nela Třmínková každý jednu čtvrtinu.
Dědicové o dům bojují řadu let. Zvrat v jejich kauze přinesl dubnový nález Ústavního soudu, podle nějž justice doposud formalisticky hájila zřejmou nespravedlnost a převzetí domu bylo svévolným zásahem do vlastnického práva, který je neslučitelný se základními atributy právního státu.
Právní názor Ústavního soudu byl pro obvodní soud závazný. "Nález Ústavního soudu je jednoznačný, zavazuje nejen tento soud, ale každého," konstatovala Kaftanová.
Kancelář prezidenta republiky tak podle ní musí do tří dnů od právní moci rozsudku uzavřít s dědici dohodu o vydání nemovitosti, která stojí na parcele o rozloze 275 metrů čtverečních. Stát také musí uhradit náklady soudního řízení.
"Další kroky zvážíme, jakmile dostaneme písemné vyhotovení rozsudku," rekl MF DNES mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek. Podle něj jde o několikátý případ restituce v areálu Hradu a blízkého okolí během posledních 10 let. "Ale je to poměrně složité, protože jde o vleklé spory," dodal Šebek.
Majitelka se nedostala ani k penězům za vyvlastněný dům
Ústavní soud ve svém nálezu řešil klíčovou otázku, zda je vládní nařízení o chráněné oblasti Pražského hradu způsobilé být právním titulem pro přechod daných nemovitostí na stát.
Dospěl k závěru, že nikoliv, protože stát v něm vůli k převzetí nemovitosti neprojevil jednoznačným a dostatečně určitým způsobem. Náhradu za vyvlastněné nemovitosti navíc tehdejší majitelce Julii Šedivé vyplatil na vázaný účet, a ta proto s penězi nemohla disponovat.
Právnička Blanka Petrlíková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se dnes snažila soud přesvědčit o tom, aby se před vynesením verdiktu znovu obrátil na Ústavní soud.
Jeho nález je podle ní natolik průlomový, že by se ústavní soudci měli jednoznačně vyjádřit k tomu, zda je zmíněné vládní nařízení součástí právního řádu a zda na jeho základě došlo, či nedošlo k převodu dalších nemovitostí v areálu Hradu.
"Pokud dům v Jelení ulici na stát nepřešel, nepřešlo na něj ani sídlo prezidenta nebo katedrála," upozornila. Soudkyně však její návrh zamítla. Poukázala na to, že nález Ústavního soudu se týkal pouze domu v Jelení a soud při něm vzal v úvahu konkrétní okolnosti daného případu.
