Opravu podpořili i donátoři z Norska, a to 38 miliony korun. „Rádi bychom otevřeli v červnu. Dál ale budou pokračovat stavební práce, s nimiž bychom chtěli být hotovi do podzimu,“ říká jinecký starosta Josef Hála (KSČM).
Zatím půjde jen o první etapu rozsáhlé rekonstrukce celého někdejšího hutnického areálu. Městys má totiž v plánu také úpravy okolí technického skvostu. Souvisí to s jeho budoucím využitím.
Prostor kousek od břehů Litavky má posloužit jako zázemí společenských akcí. Pořádat by se tam měly například každoroční Jinecké slavnosti. A městys počítá s pravidelnými návštěvami školních výprav z blízkého i vzdálenějšího okolí.
Hutnictví, příroda a Slavík
„Chceme jim přiblížit místní tradice a rovněž přírodní krásy. V interiéru proto hodláme zřídit expozici hutnictví, která by měla být interaktivní. Využijeme dokonce trojrozměrnou animaci. Ukážeme návštěvníkům, jak vypadaly milíře a jak se odlévalo železo. Dále bychom tam chtěli upozornit na našeho slavného rodáka, houslistu Josefa Slavíka. A rovněž míníme představit místní přírodu, třeba trilobity. Ti jinečtí jsou proslulí, jednu vitrínu jim vyčlenili i v pražském Národním muzeu,“ popisuje starosta, co lidé najdou uvnitř Barbory. V úvaze je rovněž možnost podívat se do vlastní pece. K tomu bude sloužit schodiště, jehož cesta bude kopírovat trasu, po které chodili hutníci.
Po zprovoznění se tak má pec stát jedním z klenotů nejen Podbrdska, ale také rozsáhlejší oblasti Geopark Barrandien. Barbora by navíc měla patřit k hlavním zastávkám na sedmnáctikilometrové naučné stezce Z Jinec na Olymp Brd.
Spolu s Jineckými se na obnově Barbory podílí také Ekologické centrum Orlov se sídlem ve stejnojmenné obci, která je jednou z městských částí Příbrami. Iniciátoři znovuzrození technické rarity se nicméně neobejdou bez finanční podpory. Opravit Barboru z vlastního je nad možnostmi jineckého rozpočtu. Proto je součástí projektu zapojení různých dotačních titulů a spolupráce s donátory.
Vysoká pec v Jincích
|
Jen krátce po startu projektu se podařilo získat peníze na opravu střechy. Vyšla na čtyři miliony korun, a část peněz poskytl i Středočeský krajský úřad. Projekt podpořil 2,88 milionu korun z fondu kultury a obnovy památek. O další podporu žádalo vedení městyse například z fondů ministerstva kultury.
Nyní jsou hlavním zdrojem miliony z takzvaných Norských fondů. „Získali jsme dotaci 38,5 milionu korun. Díky tomu nyní pracujeme v interiéru hlavního objektu. Děláme omítky, všude je lešení. Stavíme pak ještě jednu zcela novou budovu, která má sloužit jako zázemí. Budou tam toalety, kuchyňka a část domku by měla sloužit i k výstavám,“ konstatuje Josef Hála.
Stromek jako v Londýně
Zástupci severské země dorazili na sklonku loňského roku přímo na prohlídku pece.
Původně plánovaný program ale museli hostitelé upravit podle aktuálních protiepidemických opatření. Každopádně situace hostům nezabránila, aby na Podbrdsko přivezli nevšední dárek.
„Vznikla nová tradice, kdy Jince podobně jako Londýn, který od roku 1947 dostává vánoční strom od Norského království, dostaly darem vánoční stromek od Norů,“ vylíčil jeden z vrcholů setkání Luboš Gardoň z Ekologického centra Orlov.návštěvu bývalé jinecké hutě.
Především proto, aby si budovu a postupující práce prohlédli a setkali se s kolegy z Česka. Dorazili také zástupci Kanceláře finančních mechanismů v Bruselu a Ministerstva financí České republiky.
„Jsme rádi, že jsme partnerem projektu na záchranu huti Barbora, která je důkazem řemeslné výroby železa. Věnujeme se zachování starých řemesel a dovedností,“ poznamenal při návštěvě Jinců ředitel norské společnosti Fjellugla Competanse Per Halvorsen.
Podle Josefa Hály ale ani norská podpora nevystačí na dokončení celé revitalizace. Proto se poohlížejí po dalších zdrojích peněz.
