Podle srpnového průzkumu agentury STEM/MARK pro Strategeo Institute hodnotí Pražané současnou situaci v oblasti dostupného bydlení průměrnou známkou 4,2.
Nejhorší známkou pět hodnotilo bytovou situaci v hlavním městě 53 procent respondentů, 26 procent zvolilo čtyřku, 14 procent trojku, šest procent dvojku a pouze dvě procenta ji označila za výbornou.
„V hodnocení nejsou patrné téměř žádné rozdíly v hodnocení podle pohlaví, věku či dosaženého vzdělání,“ poznamenal v úterý na panelové diskuzi Dostupné bydlení v Praze: Jak z krize ven? analytik Jan Burianec. Z nedostupnosti bydlení lidé podobnou měrou viní investory, stát i magistrát. Považují za žádoucí spolupráci města s developery. Průzkumu se zúčastnilo 511 Pražanů.
Nejpreferovanější variantou dostupného bydlení jsou podle respondentů startovací byty pro mladé, zatímco sociální byty pro lidi v nouzi mají výrazně menší podporu.
Rozdíly v některých postojích se pak odvíjely podle věku. Lidé do 30 let postrádají větší informovanost a pomoc s hledáním bydlení. Pražané mezi 30 a 59 lety považují za důležité investice do výstavby obecních bytů. U lidí starších 60 let pak víc než třetina nevěří, že má současná situace vůbec nějaké řešení.
Nedostupné bydlení a nižší reálné mzdy jsou slabou stránkou Prahy, kvalitní je MHD |
Podle odborníků se Praha z krize nedostane bez výrazného zvýšení počtu nových bytů. Developeři upozorňují, že město potřebuje přibližně 10 tisíc nových bytů ročně.
„Primárně je potřeba stavět,“ řekl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč. Praha podle něj zároveň musí reagovat na to, že do města přicházejí další lidé.
Upozornil však, že právě to může být před komunálními volbami politicky výbušné téma. Ti, kteří volají po dostupném bydlení, nejsou totiž podle Boháče většinou pražští voliči.
„Pražští voliči už většinou téma dostupného bydlení otvírat nepotřebují. Naopak nechtějí, aby sem proudili další lidé,“ uvedl. Podle něj tak kolem bydlení v metropoli „pod pokličkou bublá nespokojenost“ a téma může některého komunálního politika před volbami výrazně poškodit.
Pražané přitom většinově podporují využití stávajících ploch uvnitř města, například brownfieldů či nevyužívaných kancelářských budov. Zároveň se obávají, že nová výstavba povede k úbytku zeleně, zhoršení dopravy nebo nedostatku služeb. „Říkají sice ‚stavme nové byty‘, ale už mají trošku problém s tím, jak by to ovlivňovalo jejich konkrétní městskou část,“ poznamenal Burianec.
Má Praha stavět, nebo jen pomáhat?
Právě mezi politiky se následně strhla debata o roli magistrátu. Napříč stranami se však shodli, že Praha potřebuje více bytů a pro jejich výstavbu je pozitivní nový územní plán, který po letech příprav vstoupil v platnost na začátku září. Rozcházeli se ale v tom, zda je má stavět přímo město, nebo má především vytvářet podmínky pro soukromé developery.
Nový metropolitní plán slibuje 350 tisíc bytů. Praha k němu spustí nový web |
Zástupci opozice kritizovali současnou koalici Spolu, Pirátů a STAN za podle nich nedostatečnou aktivitu při budování městských bytů. Terčem kritiky se stala především Pražská developerská společnost (PDS), kterou Praha založila s cílem připravovat bytové projekty na městských pozemcích.
Místostarosta Prahy 4 a kandidát ANO na primátora Jan Hušbauer poukázal na to, že na základě její činnosti zatím nevznikl ani jeden byt.
„Nepodařilo se nic. Pirátská strana je strana jedné výmluvy za druhou. Byli jste osm let ve vedení města, tak neházejte vinu na druhé,“ prohlásil Hušbauer. PDS by podle něj ale neměla být zrušena. Její fungování by naopak chtěl zefektivnit a zaměřit na skutečnou bytovou výstavbu.
Podobně se na fungování PDS dívá také předseda opoziční Prahy Sobě Adam Scheinherr. Podle něj se společnost věnovala také jiným projektům, například přípravě Vltavské filharmonie, místo aby se soustředila na městské bydlení. „Myslím si, že sto procent její práce by se mělo věnovat městským bytům,“ řekl Scheinherr. Praha by podle něj měla zároveň získávat byty od soukromých developerů.
Radikálnější postoj pak zastává předseda klubu zastupitelů SPD Milan Urban. PDS by podle něj měla skončit úplně. Její činnost by podle něj mohl stejně dobře vykonávat investiční odbor magistrátu. Urban zároveň upozornil na tisíce bytů, které jsou podle něj v Praze nevyužívané. „Máme tady zhruba tři tisíce vybydlených bytů a nikdo se nemá k tomu je opravit,“ uvedl.
Předseda výboru pro územní rozvoj městského zastupitelstva Tomáš Pek (TOP 09) se naopak domnívá, že PDS má smysl, měla by se ale soustředit na bytovou výstavbu. Prioritou by podle něj měly být projekty, které lze připravit rychleji a jednodušeji.
Kandidátka Pirátů na pražskou primátorku Tereza Nislerová kritiku PDS odmítla. Podle ní má organizace výsledky a postupně posouvá své projekty směrem ke stavebním povolením. Zároveň ale připustila, že Praha musí plánované byty začít skutečně stavět.
„Situace je taková, že ty naplánované byty musíme konečně začít stavět,“ řekla Nislerová. Městské byty by podle ní měly sloužit především jako startovací bydlení pro mladé a jako zázemí pro profese, které město potřebuje – například učitele, zdravotníky nebo hasiče. S tím souhlasili i zbylí diskutující.
