V metropoli přibylo aut. Dohromady však najela téměř stejnou vzdálenost jako loni. Více se vyhýbala centru, ale mnohem častěji se připletla k dopravní nehodě.
Tak by se dala shrnout analýza automobilové dopravy v Praze za rok 2015, kterou připravila Technická správa komunikací (TSK).
V hlavním městě bylo loni registrováno 941 145 motorových vozidel, o šedesát tisíc víc než rok předtím. „Je to výrazný nárůst a Praha tak vyniká nejen v rámci České republiky, ale i Evropy,“ řekl náměstek ředitele TSK Ladislav Pivec.
Ač bylo vozidel více, najezdila po hlavním městě téměř stejný počet kilometrů jako o rok dříve. To je podle Pivce způsobeno tím, že si čím dál více rodin pořizuje druhé a třetí vozidlo, které však nepoužívají pravidelně. Podle dalších odborníků to má ještě jiný důvod.
„Čím dál více společností řeší veškerou administrativu z metropole. Svá vozidla tak logicky registrují v Praze, ačkoliv pak často jezdí někde jinde,“ říká Václav Bálek, tiskový mluvčí pojišťovny Allianz.
Nejvíce si od aut odpočinulo centrum Prahy. Vjelo do něj totiž meziročně o 13 tisíc vozidel méně. Největší roli v tom podle TSK hraje loňské otevření tunelového komplexu Blanka.
Ten dopomohl k uvolnění dopravy na dlouhodobě vytížených komunikacích, jako byly ulice Milady Horákové, Veletržní, Argentinská nebo nábřeží Kapitána Jaroše. Naopak hustšího provozu se logicky dočkaly komunikace, které auta do Blanky přivádějí, například ulice Patočkova, V Holešovičkách či Povltavská.
Intenzita autodopravy mezi roky 2014 a 2015
ulice Milady Horákové (v úseku U Brusnice až po Prašný most) ulice Milady Horákové (v úseku Prašný most až po Špejchar) ulice Veletržní nábřeží Kapitána Jaroše Argentinská ulice Chotkova ulice Hlávkův most ulice 5. května
Strahovský tunel tunel Mrázovka Bubenečský tunel (otevřen 2015) Brusnický tunel (otevřen 2015) Dejvický tunel (otevřen 2015) Dobříšská ulice Patočkova ulice ulice V Holešovičkách ulice Povltavská Zdroj: TSK Poznámka: Jde o výběr z údajů |
Na mnohem více aut si musí zvykat také tunely, které na Blanku navazují. Počet vozidel, která každodenně projíždějí Mrázovkou, se zvýšil o třetinu, na 68 tisíc, u Strahovského tunelu pak dokonce o polovinu, na 70 tisíc.
Nejvytíženějším pražským úsekem se v loňském roce stal Barrandovský most, po kterém denně projelo průměrně 136 tisíc aut.
„Podle mých informací byl projektován na objem kolem osmdesáti až devadesáti tisíc vozidel denně. Teď se na něj navíc nahrnula další doprava směrem do Blanky a ten most už to kapacitně nestíhá, zejména v dopravních špičkách,“ říká Petr Vomáčka z Ústředního automotoklubu (ÚAMK).
Řidiči volají policisty častěji
Nelichotivě vypověděla statistika i o počtu nehod, které se loni v hlavním městě udály. Policisté jich evidovali 21 462, což představuje meziroční nárůst o 11 procent. Jako jejich nejčastější příčiny se do policejních statistik již klasicky zapsalo nedání přednosti a nesprávný způsob jízdy.
„To není žádné překvapení. Drtivá většina pražských řidičů telefonuje za volantem, nevěnuje se řízení a nedodržuje bezpečné vzdálenosti. Na oranžovou jezdí jak na zelenou, a když není u semaforu kamera, tak jedou občas i na červenou,“ říká Vomáčka. Tento pražský nešvar potvrzují i údaje TSK. Nehodu po jízdě na červenou způsobilo vloni 349 řidičů, o celou čtvrtinu více než v roce 2014.
Důvod většího počtu nahlášených nehod se však podle Vomáčky skrývá jinde. V Praze totiž každým rokem přibývá firemních vozů a řada společností trvá na tom, aby jejich řidiči přivolali policii ke každé nehodě.
A to i k takové, k níž by podle zákona ani nemuseli. Podobně statistiky ovlivňuje i skutečnost, že Pražané jezdí ve stále dražších vozech. Škoda se tak i u sebemenší nehody často přehoupne přes hranici sto tisíc korun, a řidiči proto musí přivolat policisty.
Ač loni zemřelo na pražských silnicích o pět lidí více než o rok dříve, ubylo nehod s těžkým zraněním a na celkovém počtu se výrazněji podílely ty, které se obešly bez újmy na zdraví jejich účastníků.
21. září 2015 |
