Ačkoli nejsou záznamy z fotopastí v lesích za Bělou pod Bezdězem příliš kvalitní, je patrné, že smečku tvoří skutečně vlk, vlčice a nejméně dvě mláďata, ještě na podzim se na fotopastech objevovala tři mláďata.
„Je zřejmé, že v současnosti mají nejméně dvě odrostlá mláďata, alespoň tak jsme to zaznamenali. Někteří myslivci nás však informovali, že podle stop by vlků mohlo být dokonce pět,“ řekl MF DNES Luboš Beran ze Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, pod kterou bělská lokalita spadá.
Podle ochránců přírody se smečka pohybuje v lokalitě mezi Českolipskem a Mladoboleslavskem s tím, že nejčastěji je zastižena v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.
Vlkům se tam patrně zalíbilo. Mají tu i dostatek potravy. Tyto psovité šelmy v lesích loví především poměrně velkou zvěř - srnce, daňky, jeleny a často si troufnou i na divočáky.
Šelmy v krajiVlci se ve Středočeském kraji objevili poprvé po 200 letech a pohybují se na teritoriu asi 100 kilometrů čtverečních především v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko. Kromě nich momentálně na žádné větší šelmy v kraji lidé nenarazí, nanejvýš tak na toulavé kočky nebo kuny. „V minulosti se ovšem na území středních Čech pohyboval samozřejmě rys a rovněž medvědi,“ říká Luboš Beran z CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Kočkovité šelmy se v kraji nevyskytují už od začátku 17. století, kdy byl v Lipníku u Benátek nad Jizerou odloven rys. Poslední úlovek byl zaznamenán v roce 1697 v křivoklátských lesích. Stejně tak kolem 17. století vymizeli i medvědi. Zvířata vyhnalo především pronásledování a odlov člověkem. |
Na člověka si však nedovolí a není v Evropě znám doklad o napadení člověka zdravým vlkem „Jsou to plachá zvířata, na člověka si nedovolí, na rozdíl od psů, a tak není důvod k žádným obavám,“ říká Beran.
Podle hospodáře bělského mysliveckého sdružení Jana Hybnera už bylo nalezeno několik zbytků roztrhaných a do velké míry sežraných zvířat.
„Zatím víme o šesti kusech, které vlci napadli. Byli to čtyři daňci a dvě srny. Zatím si nedovolili na divočáka, nebo alespoň o tom nevíme. Mohli si pochopitelně dovolit i na další zvířata, o kterých ještě nevíme, třeba někde v roklích.“
Pohyb smečky sledují i v Bělé pod Bezdězem. „Jsme v kontaktu i s myslivci. Těší nás, že kvalita a čistota přírody v okolí Bělé se tak zlepšuje, že se tu líbí i vlkům,“ říká místostarostka Jitka Tošovská.
Vždyť také vlci do regionu zamířili poprvé po 200 letech a jsou zákonem chránění, myslivci je nesmí odlovit.
Myslivci z objevu příliš nadšení nejsou právě proto, že vlci decimují divokou zvěř, o kterou se roky starají.
„Z hlediska ochrany přírody, a my jsme kromě lovců především ochránci přírody, nás samozřejmě těší, že se k nám vlci po tolika letech vrátili,“ říká předseda mysliveckého sdružení Bezděz Petr Adam, avšak dodává jedno podstatné ale: „Když takto loví v Německu, kde jsou obrovské honitby na ploše 30 000 hektarů, tak to není problém, ale u nás už je to špatné.“
V Bělé pod Bezdězem mají honitbu na ploše jen necelých tisíc hektarů, kde se pohybuje zhruba 60 kusů srnčího a daňčího. „Na tak poměrně malé ploše a v takovém počtu zvěře se může stát, že pak nebude schopná další reprodukce a vlci, kteří tady nemají žádného přirozeného predátora, ji mohou zcela zničit,“ dodává Adam.
Vlci však loví na celkově větší ploše, proto by zdecimovat zdejší honitbu neměli.
Vlci do lokality přišli z německo-polského pomezí, z oblasti saské Lužice. Odhaduje se, že jich tam žije v několika smečkách více než sto. Prvního zachytily fotopasti před rokem v okolí Doks na Liberecku.
