„Tato významná a unikátní památka se nacházela ve velmi špatném stavu,“ uvedla Zuzana Strnadová, ředitelka Muzea hlavního města Prahy (MMP), které pozoruhodný artefakt spravuje.
Rekonstrukce skončila před pár dny. Protáhla se na čtyři roky a vyžádala si náklady ve výši takřka dvou milionů korun z rozpočtu MMP.
„Zpočátku jsme měli pocit, že rekonstrukce bude jednoduchá, ale mýlili jsme se,“ uvedl akademický malíř Petr Kadlec, který vedl restaurátorský tým.
Dílu škodilo například vedro, které v horní části obrazu dosahovalo až 60 stupňů. Poškozená malba proto vysychala a opadávala. Experti tedy zajistili správnou klimatizaci prostor expozice. Odstranili i mince, kterými návštěvníci desítky let dioráma bombardovali.
„Nasbírali jsme čtyři plné velké kbelíky. Mince způsobily 94 protržení plátna,“ poznamenal Kadlec.
Náročné zásahy výtvarníky čekaly též na vlastním obraze. Restaurátoři museli například sejmout staré, nepůvodní vrstvy malby.
„Nebe prošlo třemi přemalbami. Na třiceti metrech čtverečních jsme je postupně snímali malými vatovými tamponky tak, abychom nenarušili původní vrstvy malby,“ popsal Kadlec.
Nelehká byla také oprava trhlin v plátně, z nichž nejdelší zjizvila horní hranu díla v délce 179 centimetrů. „Další šrám na boční hraně dosáhl 156 centimetrů,“ uvedla Olga Šámalová, náměstkyně ředitelky MMP.
Nový lesk získaly i drobné prvky obrazu, například stříbrné zvýraznění oken Pražského hradu, hrotů zbraní bojujících žoldnéřů a pražských domobranců nebo pozlacené věže zobrazených malostranských chrámů.
Restaurátoři našli v soše ze Staroměstského orloje tajný vzkaz |
Přes notnou náročnost restaurátor práci na obnově diorámatu považuje za jednu z nejzajímavějších zakázek ve své kariéře.
„Muzeum našlo odvahu provést ji jako první veřejnou restauraci u nás za plného provozu,“ dodal Kadlec.
Sám se vydal také pátrat po osudu plastiky, hlavy Krista, odstřelené na Kamenném (Karlově) mostě při bojích se Švédy. Znesvěcená socha je k vidění i na obraze a autoři díla ji podle znalců vytvořili podle skutečné předlohy.
„Uvádí se, že hlava se nachází v depozitech pražského arcibiskupství, a věřím, že ji tam objevím,“ dodal Petr Kadlec.
Atrakce v dřevěné boudě
Pozoruhodné dílo vzniklo na zakázku pro pavilon Klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě roku 1891 na Výstavišti. Po ukončení expozice se dílo stěhovalo na Petřín.
„Bez nadsázky lze říci, že výstavní objekt je kůlna. Jde o dřevěnou konstrukci s kašírovanými fasádami,“ popsal stavbu Karel Kučera, kurátor sbírek MMP.
Tvůrci obrazu, Karel a Adolf Liebscherové, dynamickou bitevní scénu, viděnou jakoby průhledem ze Staroměstské mostecké věže na pozadí panoramatu Malé Strany a Hradčan, vytvořili v šibeničním termínu 50 dnů.
Malovali na speciální plátno z Holandska o rozměrech 1 050 krát 8 160 centimetrů. „Tím se řadí mezi největší obrazy v Čechách,“ uvedla Olga Šámalová. Obraz jedinečně splývá s pódiem, doplňujícím bitevní pole. Původně před ním diváci seděli jako v divadle.
Dočištění Karlova mostu zdarma Praha odmítla. Dá 25 tisíc restaurátorovi |
Bratři Liebscherové pracovali naprosto věrně s dobovými reáliemi. Prahu zobrazili podle oceňované Saddelerovy veduty. Obdobně postupovali s bitevní scénou, zobrazující jednu ze srážek se švédskými žoldáky přibližně v 11 hodin dopoledne. Času odpovídá i rozhraní světla a stínu. Dynamiku obrazu dodávala i jeho orientace, pohybující se slunce postupně rozzařovalo postříbřené a pozlacené prvky. Prosklenou střechu pavilonu šlo zakrýt harlekýnem, bílým plátnem, znamenitě rozptylujícím světlo a umocňujícím zážitek z pohledu na scénu.
Obraz připomíná historický moment, kdy Pražané v létě 1648 ubránili v tvrdých bojích s rabujícími švédskými interventy pravobřežní města české metropole.
