"Osm pater to je moc, nechceme mít ze dne noc." Transparent s tímto nápisem už několik měsíců visí na domě ve Vrbově ulici v Braníku. Je součástí protestů proti developerskému projektu takzvaného Branického náměstí. Na rozlehlé zelené ploše, kterou místní využívají k venčení psů a občasným piknikům, má vyrůst hustý soubor až osmipodlažních budov s byty, kancelářemi a obchody.
"Nejsme proti výstavbě jako takové, ale chceme, aby se tu také dalo normálně žít," konstatuje předsedkyně občanského sdružení Náš Braník Adéla Gjuričová, která proti projektu několik let bojuje. Místním nevadí jen výška chystaných domů, ale i to, že zmizí zeleň, auta nebudou mít kde parkovat a hlavně, že se z poklidné čtvrti stane rušné centrum. Navíc patrně v rozporu se zákonem.
Podle původního územního plánu tu totiž nic takového vyrůst ani nesmělo. Jenže v roce 2010 doporučila rada městské části Prahy 4 ke schválení úpravu územního plánu a magistrát ji posléze potvrdil. To vše bez toho, aby se mohli lidé z okolí ke změně vyjádřit. Odpůrci proto na magistrát podali žalobu a uspěli.
Podle zjištění 5plus2.cz Městský soud v Praze na základě této žaloby úpravu územního plánu zrušil. Jde o jeden z prvních případů v Praze.
Brno předběhlo Prahu
"Úprava směrné části Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení," píše se v rozsudku, který má redakce k dispozici. Magistrát má navíc uhradit soudní výlohy převyšující 20 tisíc korun.
Byť zatím není k dispozici odůvodnění rozsudku a navíc se lze proti němu odvolat, pro aktivisty to znamená úspěch. Doposud totiž podobné úpravy územního plánu byly běžnou praxí, jen v Praze jich mohlo být odhadem kolem osmi set.
Soudy se přitom záležitostí odmítaly zabývat. Tedy až do loňského prosince, kdy Nejvyšší správní soud - v úplně prvním případě - zamezil výstavbě sedmipatrového domu na brněnském sídlišti Majdalenka. Původně měl mít jen čtyři patra a zvýšení bylo možné jen díky razítku úředníků, bez řádně projednané změny územního plánu a bez vědomí lidí bydlících v sousedství plánované stavby.
Jak v brněnském, tak pražském případě se developer snažil změnit takzvaný koeficient zastavěné plochy. Ten totiž říká, jak má být zástavba hustá a vysoká. Čím větší dům, tím větší zisk.
"Probíhalo to tu celé roky. Skutečně to mělo takovou podobu, že developer přišel na úřad, neformálně se tam dohodl a úprava se vydala. Je paradoxní, že nikdo nebyl stíhán za korupční jednání," popisuje Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Kouzlo koeficientů
Zjednodušeně - pokud se jeden metr čtvereční prodává zhruba za 50 tisíc korun, s každým dalším patrem vydělá developer miliony korun. Přitom náklady na výstavbu už tak prudce nerostou.
Není proto divu, že se řada podnikatelů snažila tyto koeficienty "ohnout" ve svůj prospěch a pokud možno ve vší tichosti. Lidé se tak o úpravách často dozvídali úplnou náhodou a i několik let poté.
"Nejvyšší správní soud rozhodl, že takový postup je nezákonný, neboť koeficienty jsou významným závazným regulativem území, k jejichž změně může dojít pouze po projednání s vlastníky okolních nemovitostí a s veřejností," vysvětluje advokát společnosti Frank Bold (dříve Ekologický právní servis) Pavel Černý, který nespokojené obyvatelé z Braníka zastupuje.
Historie branické kauzy sahá do již zmiňovaného roku 2010. Tehdy Praha 4 na žádost soukromého vlastníka pozemků, společnosti Multiprojekt Braník, doporučila schválit úpravu územního plánu. Z takzvaného koeficientu "D" na "H".
"D" určuje, že na daném území může vyrůst jen několik málo činžovních domů, asi takových, které v Braníku stojí dnes. Zato "H" představuje daleko hustější, vyšší a hlavně lukrativnější zástavbu.
Doporučení z nuselské radnice brzy doputovalo k magistrátním úředníkům, kteří na něj kývli, byť se koeficient zvýšil v uvozovkách jen na "G". Ale i ten umožňuje vystavět osmipodlažní budovy v poměrně malých rozestupech, na kterých developer vydělá víc než na "zakrslých" viladomech.
"O tom, že se tu bude stavět takovýto projekt, jsme se dozvěděli vlastně náhodou. Od jednoho významného místního aktivisty," vzpomíná v úvodu zmiňovaná Adéla Gjuričová. Původně se sice odpůrci výstavby obraceli na magistrát, ale ten jejich připomínky smetl se stolu. Občanská sdružení pak iniciovala vznik petice, kterou podepsalo okolo tří tisíc lidí, a vznikla i ona žaloba vypracovaná Frank Bold.
S bratrem za zády
Není bez zajímavosti, že za společností Multiprojekt Braník tehdy stál bývalý starosta Prahy 1 Petr Hejma, který musel na radnici skončit kvůli údajným pochybením v hospodaření městské části. Petr Hejma je navíc bratr někdejšího vlivného politika přímo z Prahy 4 Jana Hejmy.
Později do projektu vstoupila společnost Skanska Reality, jejíž lidé nyní figurují ve statutárních orgánech Multiprojektu.
"Rozsudek Městského soudu jsme zatím jako osoba zúčastněná na řízení neobdrželi. Tato kauza se však netýká pouze projektu v Braníku, ale i jiných projektů v Praze. Zmíněný projekt jsme nabyli v dobré víře a prošel v té době standardními procesy," říká Naďa Ptáčková, ředitelka Vývoje projektů a akvizic Skanska Reality.
"Mrzí nás, že se nyní řeší věc, která sahá do historie projektu. Po dohodě s ostatními akcionáři společnosti Multiprojekt Braník učiníme další kroky. S přihlédnutím ke všem okolnostem musíme hájit svá práva a budeme jednat v souladu s platnou legislativou České republiky," uvedla.
Odvoláme se, říká magistrát
Podle aktivistů může být toto rozhodnutí precedentní. Žaloba z Braníka totiž není jediná. Navíc se spekuluje, kdo případné škody, které developerům rušením změn vzniknou, bude hradit. "Podle mého názoru to ve finále dopadne na magistrát. Máme informace, že se na něj už několik developerů v této věci obrátilo," tvrdí Martin Skalský z Arniky.
Aktivisté zároveň upozorňují, že na magistrátu leží tisk s asi 160 změnami územního plánu, který by mohl některé sporné úpravy dodatečně legalizovat a částečně zmírnit riziko žalob ze strany developerů. Tiskem se už dvakrát zabývala rada, ale pokaždé byl stažen.
"Rada hlavního města Prahy se k tisku vracet již nebude. Situace je taková, že samozřejmě budeme respektovat rozhodnutí soudu, a pokud soudy budou změny územního plánu rušit, budeme chyby napravovat dle pokynů uložených rozsudkem," uvedla na dotaz 5plus2.cz mluvčí pražského magistrátu Petra Hrubá s tím, že pražský magistrát už v podobných případech podal dvě kasační stížnosti na Nejvyšší správní soud a nyní se čeká na jeho rozhodnutí.
Odvolání v podobě kasační stížnosti podle Petry Hrubé magistrát rovněž chystá i proti rozsudku v kauze Branického náměstí.
Podle sdružení Arnika se každým dnem čeká rozhodnutí v dalším sporném projektu, a to bytového parku na Roztylech. Navíc jen Arnika v těchto dnech chystá tři žaloby v dalších obdobných případech.
