Děti tak nemají příležitost poznat běžný rodinný provoz. V dospělosti pak venku přichází tvrdý náraz, protože jim chybějí běžné životní návyky.
„Už teď se snažíme skupiny dětí zmenšovat například po osmi. Ale pořád žijí v jednom velkém domě, dostávají jídlo na tácu v jídelně, chodí tam paní uklízečka. Je to výchova v rámci instituce,“ popisuje režim domovů krajský radní za oblast školství Milan Vácha.
17dětských domovů funguje ve středních Čechách. 14z nich zřizuje kraj, dva jsou soukromé, jeden církevní. 580Taková kapacita je ve všech domovech v kraji. |
Cílem kraje je celý systém proměnit tak, aby se co nejvíce blížil životu mimo instituci. „Rozdělí se do skupin maximálně čtyř až pěti dětí (různých věkových kategorií a různých pohlaví – pozn. red.) a s vychovateli a pedagogy se přestěhují do bytů nebo domků. Větší budou chodit do školy, společně budou nakupovat, vařit, prát, uklízet... Zkrátka žít více jako běžná rodina,“ upřesňuje Vácha s tím, že by se tím měl usnadnit jejich přechod do běžného života po dosažení plnoletosti.
Po takové výchově se o sebe potom dokážou lépe postarat, budou vědět, jakou hodnotu mají peníze, jak se nakupuje, jak si uvařit, vyprat oblečení, případně jak posekat zahradu. „Je to kompetenčně úplně jiná liga,“ míní Vácha s tím, že v budoucnu by tak měla žít většina dětí od tří let. Samozřejmě to však nebude vhodné pro nejmenší miminka a byty rovněž alespoň zpočátku nebudou ideální pro ty s vážnými nebo kombinovanými handicapy.
Co dítě, to pracovní úvazek
Ve středních Čechách je aktuálně 17 dětských domovů, z toho 14 je zřizovaných Středočeským krajem. Hejtmanství chce v jejich okolí postupně získat vhodné byty nebo domy, kam by se spolu s odborným doprovodem mohly přestěhovat. V domovech žije kolem 480 dětí.
Mladí po odchodu z dětského domova tápou. Jako vzor jim zkouší pomoct Patroni |
Na fungování systému bude kraj potřebovat více pedagogů, kteří na děti dohlédnou po celý den a obvykle se střídají ve dvanáctihodinových směnách. „V odpoledních hodinách se navíc počítá s podporou vychovatelky a během roku je třeba vykrýt i dovolené a svátky. Fakticky tedy na jedno dítě bude potřeba jeden úvazek,“ vysvětluje Vácha. To bude představovat o něco vyšší personální náklady než dosud, které zatím kraj plánuje dorovnávat ze svého rozpočtu. Naopak výrazně ubude potřeba kuchařek, uklízeček a dalších pracovníků v domovech.
Podle Váchy nehrozí problém s nedostatkem zaměstnanců, lidé v DD jsou totiž placeni podle školských tarifů, nikoli jako v sociálních službách, kde je mzdová situace horší. Ne všichni současní vychovatelé však zřejmě budou v novém systému pokračovat.
Nový způsob práce
„Někteří jsou dnes zvyklí být v kanceláři a občas vyjít na chodbu dětem říci, ať něco dělají, nebo naopak nedělají. A to je úplně jiné, než s nimi skoro žít v bytě, chodit na nákup, vařit s nimi, prát a podobně, to nemusí chtít dělat každý. Někteří tak zřejmě skončí, ale jiní zase přijdou,“ konstatuje jeden ze současných ředitelů DD. Podle něj však domovy a jejich ředitelé na přípravě nové koncepce s hejtmanstvím spolupracují.
Adriana vyrůstala v dětském domově. Potřebuje pomoci s životním startem |
Proměna nicméně nebude nijak rychlá. Celá transformace je rozdělena do pěti etap a má být dokončena do roku 2040.
Jako první se přestěhují děti v BerouněPodle původního záměru měl na život rodinného typu jako první přejít Dětský domov Pyšely, kde už se spontánně menší skupina dětí a pracovníků oddělila a podobný systém zkouší v rámci areálu. „Ostatní děti, když to vidí, tak chtějí také takto žít, jsou na to kladné ohlasy,“ říká krajský radní za oblast školství Milan Vácha. Nakonec však nový koncept poprvé vyzkouší Dětský domov Beroun, protože kraj získal minulý týden pro tento účel darem dva domy od manželů Pánkových z Berounska. Zhruba třetinu ze 30 holek a kluků, kteří v Berouně žijí, tak čeká příští léto velké stěhování. V každém domku najde nový domov čtyři až šest dětí s vychovateli. Obě stavby jsou podle vedení kraje v dobrém technickém stavu, případné úpravy tak nezaberou příliš mnoho času. |
