Nezachycená nebo jinak nevyužitá voda totiž jen bez užitku odteče z ulic. Nejčastěji do kanalizace, kterou může v krajním případě dokonce i přetížit. Následně pak mohou vznikat bleskové povodně.
Právě tomu by měla předcházet opatření přispívající ke vsakování vody. Ta by výhledově mohla vzniknout například v Seifertově ulici na Žižkově. Voda se bude moct vsáknout do prostoru u kořenů stromů, které ji budou čerpat v období sucha.
Velká voda v Praze |
„Voda, která bude přebývat, bude odvedená pryč po Seifertově ulici dolů ze svahu na náměstí Winstona Churchilla před Dům Radost, kde vzniknou dešťové zahrady, kam bude voda při průtržích svedena,“ nastínil plán Martin Špičák, architekt Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
„Vodu má ve městě smysl využívat. Může například nahradit pitnou vodu na zálivku. Určitě má smysl vodu zachytávat v místě, kde spadne, a pracovat s ní,“ konstatoval Špičák.
Chaplinovo náměstí se dočká nové podoby. Praha 5 začne s jeho úpravou v září |
Podobné zkušenosti má už například radnice Prahy 12 na sídlišti Kamýk, které leží na kamenitém podloží. Deště tam pravidelně strhávaly ze svahů bahno nebo písek.
„Našli jsme řešení v rýhách, které se plní štěrkem. Voda, která se řítí ze svahu a nezasakuje, narazí na hradbu keřů a zasákne se přes geotextilii a štěrk do půdy,“ představila jednoduché opatření místostarostka Prahy 12 Eva Tylová.
Jediný postup, který lze použít vždy na všech místech, ale neexistuje. Například v blokové zástavbě by podpora zásaku nejspíš nadělala víc škody než užitku.
„Ve chvíli, kdy vsakujete vodu v místě dopadu, může to být problém pro sklepy, které v ulicích jsou. Je dobré vymyslet řešení, aby byla voda odvedená do míst, kde to není takový problém,“ vysvětlil architekt Martin Špičák.
Zejména u novostaveb se pak začíná pracovat s využíváním dešťové vody například ke splachování nebo praní.
