Stacionář vznikl za spolupráce několika subjektů – poskytovatele sociálních služeb Dobromysl, dobročinné společnosti Pink Crocodile, hlavního města Prahy a rodičovského spolku Péče bez překážek.
Podnět vzešel právě od rodičů dětí s postižením, kteří v roce 2021 ve vlastním průzkumu poukázali na kritický nedostatek denních služeb v metropoli. Chybí více než sto míst.
Rodiče dali podnět, město našlo dům
Slavnostního otevření nového denního stacionáře, který tento problém alespoň částečně zredukuje, se dnes dopoledne mimo jiné zúčastnila i náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro sociální věci Alexandra Udženija (ODS). „Nedostatek denních stacionářů, obzvlášť v této části Prahy, je dlouhodobý problém,“ řekla.
VFN otevřela stacionář pro mladistvé, je v něm tělocvična i keramická dílna |
Po žádostech rodičů o pomoc proto sama začala hledat vhodnou nemovitost ve vlastnictví Prahy. „Poté jsme zajistili její rekonstrukci a poskytli jsme podporu ve výši 3,47 milionu korun na provozní náklady,“ dodala s tím, že další stacionář by mohl vzniknout začátkem příštího roku na Opatově.
V plánu je také rozšíření denního stacionáře v Hloubětíně a Praha 10 a magistrát chtějí vybudovat denní stacionář v Zahradním Městě.
„Naplňujeme tu naděje. Naděje rodičů, že jejich volání někdo vyslyší a hlavně naději klientů, kteří si zaslouží kvalitní a laskavou péči,“ doplnila Udženija.
„Líbí se mi tady všechno,“ říká první klientka
Klientka denního stacionáře Dobromysl Sabrina spolu s náměstkyní primátora hlavního města Prahy Alexandrou Udženijou. (14. května 2025)
Na otevření denního stacionáře dorazila i jedna z jeho prvních klientek jednadvacetiletá Sabrina. „Líbí se mi tady moc. Ráda trávím čas na zahradě,“ svěřila se redaktorce iDNES.cz. Na otázku, co má na místě nejraději, nemohla najít odpověď. „Očividně všechno,“ řekla nakonec.
Stacionář je určen pro mladé lidi od patnácti let, kteří potřebují individuální péči a strukturovaný program i po ukončení školní docházky.
„Je to velký problém pro mladé lidi s postižením i jejich rodiče. Pokud se po škole nepodaří zajistit místo ve vhodné službě, rodiny často musí péči převzít samy – i za cenu ztráty zaměstnání,“ přiblížila Magdalena Tomášková ze spolku Péče bez překážek. Provozní doba stacionáře je od pondělí do pátku, vždy od osmi do 17 hodin.
„Jedna vlaštovka jaro nedělá“
Organizace Dobromysl už má s denními stacionáři zkušenosti z Berouna a Hořovic. Tím v Lahovicích expandovala do Prahy vůbec poprvé. Její přístup je založen na respektu k individualitě klientů a odborné práci s lidmi, kteří potřebují zvýšenou míru podpory.
S klienty s autismem budou v novém stacionáři pracovat speciální metodou |
„Otevření nového denního stacionáře je skvělý krok, ale nestačí. Kapacita deseti míst byla naplněna během několika dnů. Na čekací listině máme další zájemce,“ upozornila ředitelka Dobromysli Kateřina Dvořáková.
Podle ní je nezbytné, aby v Praze vznikaly i další stacionáře. „Rodiny, které dlouhodobě pečují o své blízké, jsou často na hranici vyčerpání,“ doplnila.
Podle organizace Péče bez překážek v Praze chybí minimálně sto míst v denních stacionářích pro mladé lidi se zdravotním znevýhodněním. Zástupci rodičů tak upozorňují, že otevřením jednoho zařízení jejich úsilí nekončí.
„Budeme pokračovat v prosazování dostupných komunitních služeb pro děti a dospělé se zdravotním znevýhodněním. Jsme rádi, že si i vedení Prahy uvědomuje, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Vítáme plánované rozšíření stacionáře v Hloubětíně i záměr Prahy 10 a magistrátu vybudovat další zařízení na Zahradním Městě,“ dodala Tomášková.
V Česku je podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb registrováno zhruba 178 denních stacionářů. Ty poskytují péči různým skupinám – lidem se zdravotním postižením, seniorům i lidem s duševním onemocněním. Také v Praze slouží denní stacionáře různorodým klientům, jejich kapacity se výrazně liší.
