Bývalá dělnická kolonie Podprůhon je stále obydlená. Radnice se proto rozhodla investovat do kanalizace, plynovodu a další infrastruktury. S opravami by měla být hotová do léta příštího roku. Za práce zaplatí úřad 90 milionů korun, tři čtvrtiny částky ale získá od Evropské unie.
Stavbaři už narazili kvůli specifičnosti lokality na několik problémů. Například nemohou použít těžkou techniku. "Podprůhon byl vždy nejchudší čtvrtí Kladna, domky nemají základy, izolaci. Stojí ve vlhkém severním svahu, kde jsou spodní vody,“ říká náměstek kladenského primátora Miroslav Bernášek.
Na práce dohlíží místní Spolek Podprůhon, který připomínkoval celý stavební projekt. "Chceme například, aby se využily původní materiály, ne pouze asfalt či zámková dlažba," říká předseda spolku Vladimír Líba. To i přesto, že domky nejsou památkově chráněny.
Umělci zahájili tradici výstav
Čtvrť je ve středních Čechách unikátní - například svou polohou na svahu města, ale také svéráznou podobou jednotlivých domků. Chudí horníci se sem stěhovali především v devatenáctém století a při stavbě využívali materiál, který měli k dispozici nebo který si mohli dovolit. Domky stavěli podle půdorysů pozemků.
Podprůhon ovšem vznikl již v polovině osmnáctého století. Jde tak o nejstarší část Kladna. "Nad Podprůhonem ležící Nové Kladno bylo zbouráno, nyní jsou tam paneláky. A zbourána byla v osmdesátých letech i větší část Starého Kladna, to když došlo k asanaci centra," popisuje ředitel Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Zdeněk Kuchyňka.
Kladenská lokalita Podprůhon vznikla už v 18. století. Nad ní sídlící Nové Kladno nahradily paneláky.
Podle Kuchyňky je Podprůhon pohledem do nejstarší historie rozrůstání Kladna ještě před tím, než začal masový nárůst obyvatel v důsledku těžby uhlí a hutnictví.
Významem se Podprůhonu v kraji blíží příbramská ulice Jarolímkovy sady, kde stojí ve dvou řadách obydlené hornické domky. Budovy jsou však z cihel, stavěly je doly a pocházejí z konce devatenáctého století.
Starousedlíky Podprůhonu před zhruba třiceti lety doplnili umělci, kteří zahájili tradici výstav pod širým nebem Kladenské dvorky. Spousta umělců zde stále bydlí nebo tu mají ateliéry.
Stěhují se sem také mladí lidé či rodiny, které domky opravují, přitom zachovávají ráz Podprůhonu.
