Když na 50. kilometru D1 před několika dny vyletěla z opravovaného úseku lopata na slovenského řidiče a zasáhla jeho vůz, byl hodně překvapený. Záběry z nehody viděly na internetu a v televizním zpravodajství statisíce lidí.
Redaktor týdeníku 5plus2 se vydal mezi dělníky, aby zjistil, jak to na opravované dálnici chodí. Zatímco se průměrný český řidič ve své klimatizované fabii otráveně plazí v zácpě na D1 podél betonových zátarasů v zúžení, na druhé straně barikády pracují dělníci.
Přes léto málo stínu a pekelné horko, přes zimu zase mráz. A auta projíždějící jen kousíček od nich.
S kamionem za zády
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  5plus2 |
Po staveništi, kterému přezdívá bojiště, mě provádí stavební mistr Tomáš Mejkal. Obrovské stroje pokládají nový povrch, přes výkopy a díry s vyčnívajícími ocelovými pruty jsou položena úzká dřevěná prkna, na kterých udržíte tak tak rovnováhu. Celé staveniště je od vozovky oddělené do pasu vysokou betonovou zábranou, hned za ní „létají“ ve všední odpoledne stovky aut za hodinu.
Velký a rychlý tirák, který projede pár centimetrů za zády, mě proudem vzduchu doslova odhodí. „Na to se zvyknout nedá, jsme neustále ve střehu,“ podotýká mistr, který má na starost skupinu asi patnácti dělníků.
Letící lopata? Náhoda
Vraťme se ale k letící lopatě. „Byla to nešťastná náhoda, došlo k pádu železného svodidlového sloupku na lopatu, která byla tímto vymrštěna do silnice,“ vysvětluje Zdeněk Ludvík, vedoucí několika úseků rekonstruované D1.
„Taková nehoda se občas bohužel stane, je to jako když zatloukáte hřebík a bouchnete se do prstu. Když k tomu dojde, případně vzniklou škodu uhradíme. Řeší se, zda to byl problém konkrétního dělníka, nebo, jako v tomto případě, nešťastná náhoda,“ dodává.
„Naštěstí se nikomu nic nestalo a slovenský řidič ani nechtěl škodu zaplatit,“ poznamenává Ludvík. Letící lopata byla spíše kuriozitou, nejvíce nehod způsobí v zúžení neopatrní a moc rychlí řidiči. Podle průzkumu iDNES.cz se na opravovaných úsecích bourá pětkrát častěji. Bohužel dochází i ke „smrťákům“, řidiči často přehlédnou varování a vjedou do staveniště.
„Naposledy se to stalo u Hvězdonic. Vycházíme z praxe. Pokud je to možné, tak poslední roky vršíme na začátku staveniště hromady zeminy, které by měly auto zastavit,“ říká Mejkal.
Přes hromadu hlíny na bok
Poměrně často je možné slýchat a číst v médiích zprávy o nehodách méně tragických, kdy se řidička na začátku staveniště převrátila přes hromadu hlíny na bok. Ale i o vážnějších, kdy řidič vjel do rozestavěného pruhu a spadl z rozebraného mostu pod dálnici. Jiného šoféra zase před několika dny slisovaly dva kamiony mezi sebe. Tragicky skončila před časem nehoda, kdy rodina vracející se z Řecka vletěla do staveniště a řidič – otec – na místě zemřel.
Dochází také ke kuriózním karambolům. Například takovému, kdy v ranních hodinách vjel řidič na čerstvě položený beton, ze kterého se na vozovku vrátil až po 60 metrech. Vyjeté koleje stály firmu 270 tisíc korun.
Základní pracovní jednotkou na D1 je pětičlenná parta se svým předákem. Na pracích se podílejí zejména Češi a Slováci, ale také Bulhaři, Rumuni a Ukrajinci. „Máme tu hodně lidí ze Slovenska, například z kraje Orava. Jsou to chlapi z vesnic, tamní rodiny jsou zvyklé žít způsobem, že tátové od rodiny jsou dlouho pryč. Naopak Češi na delší odloučení moc zvyklí nejsou,“ vysvětluje vedoucí Ludvík.
„Třeba na D3 se některé party nesnášely, dokonce se mezi sebou i popraly, nikoliv ale na stavbě. Perou se spíš party stejné národnosti, naposledy to byly dvě party ze dvou slovenských vesnic. Jenže ony se ty vesnice, které jsou kousek od sebe, nemají v lásce, takže i ty party šly proti sobě,“ komentuje Ludvík. Problémem bývá někdy i alkohol.
„Oni se večer nějak odreagují a ráno přijdou do práce se zbytkovým alkoholem. Takové případy řešíme okamžitým vyhazovem,“ dodává.
Noční práce moc neurychlí
Na úseku od 48. do 56. kilometru budou dělníci až do listopadu. Nejhorší je prý letní rozpálený asfalt, který v loňských vedrech dosahoval teploty přes 50 °C a bylo možné se o něj popálit.
„Podle mě je ještě o trochu horší sychravé počasí. Tehdy je vám za chvíli hrozná zima a nejde se moc zahřát. V obou případech se pracuje pomalu a špatně. Práce jde pomalu i v noci a noční směny zkrátka nejsou příliš efektivní, opravu tohoto rozsahu s ohledem na jednotlivé technologické návaznosti významně neuspíší,“ dodává překvapivě Ludvík.
A jak se stavbyvedoucí dívají na probíhající obří rekonstrukci? „Ne nadarmo se D1 říkalo ‚schody do Brna‘, mezi jednotlivými panely bylo i několik centimetrů velké převýšení. Oprava je tedy nevyhnutelná,“ přesvědčivě uzavírá mistr.
Konkrétní úsek, v němž se pohyboval redaktor týdeníku 5plus2, by měl být hotový v roce 2017.
