První zmínky o dálnici D5 se objevily již za druhé republiky na konci 30. let 20. století. "Za okupace byl vypracován projekt a plán, ale na stavbu nakonec nedošlo, Němci ji zakázali," uvedl odborník na historii českých dálnic Václav Lídl.
První úseky D5Praha - Rudná u Prahy Pozn.: Zdroj ŘSD. Data jsou uváděna k plnému zprovoznění. |
Nakonec byla stavba dálnice schválena v roce 1963. Stavět se ale začalo teprve o čtrnáct let později v roce 1977. Tehdy začala výstavba mostu v Berouně, který překlenuje částečně město a řeky Berounku a Litavku.
"Most se začal stavět jako první, protože se jednalo o nejnáročnější a nejdéle trvající část výstavby," vysvětlil Lídl.
Teprve po zahájení výstavby mostu se poprvé "koplo" také u Prahy na nultém kilometru D5. Dálnice začíná v Třebonicích na mimoúrovňové křižovatce s Pražským okruhem. Ve směru do centra navazuje na D5 v tomto místě Rozvadovská spojka.
Přesně 5,8 kilometru dlouhý úsek z Prahy k Rudné byl otevřen 20. října 1982.
Berounský most byl nakonec zprovozněn až v roce 1985 a ke Královu Dvoru řidiči dojeli ještě o rok později.
Výstavba dálnice D5 urychlila dopravu z Prahy do Plzně, ale výrazně také pomohla obyvatelům měst a obcí na staré plzeňské silnici, přes které do té doby auta jezdila. Jen pro ilustraci, například v roce 1994 projelo po prvním úseku D5 denně na dvacet tisíc aut.
Při výstavbě se podle Lídla nevyskytly žádné problémy a v průběhu výstavby se ani nezměnila trasa D5. "Zůstala stejná. Jiný byl pouze plán, který vznikl za války, v něm D5 vedla severněji a končila na sever od Plzně," uvedl odborník.
V roce 1989 končila dálnice u Bavoryně a měřila 29 km. Přestože podle původních plánů měla být hotova do roku 2000, nakonec se její dokončení až k německým hranicím protáhlo do roku 2006. Výstavbu komplikovaly například spory v souvislosti s obchvatem Plzně.
Dnes dálnice měří 151 kilometrů a spojuje Prahu s Plzní a německými hranicemi u Rozvadova, kde na ni navazuje německá dálnice A6.
