Právě geotechnický průzkum pomocí vrtů je základním předpokladem pro další postup projektu stavby dálnice D3. Třeba v místech budoucích mostních pilířů, které stavební inženýři plánují na středočeských úsecích.
„V celé délce budoucí D3 na území kraje jich je třeba v souladu s vypracovaným projektem provést několik stovek, a to s hloubkou od 3 do 100 metrů,“ vysvětlil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martin Buček.
Plánovaná D3 nespadne, slibují silničáři. ŘSD tvrdí, že se s riziky vypořádá |
Dálnice má po dostavbě ulevit oblasti Benešovska a vytvořit další spojnici na jih. V neposlední řadě je třeba zmínit, že dálnice má mít rovněž vodohospodářský význam. Podél novostavby totiž vznikne obří potrubí. Projekt vodovodního přivaděče počítá nejen se zásobováním odpočívek či benzinek.
Podle předběžných odhadů by měl přivést vodu pro zhruba 20 tisíc obyvatel. Možnost napojení a vytvoření záložního zdroje kvitoval kromě menších obcí na Benešovsku také starosta Votic Jiří Slavík (TOP 09).
Navzdory protestům už je patrně rozhodnuto o lokalitách výstavby. Podle posledního rozhodnutí, které už posvětil i soud, povede D3 přes Posázaví.
To kritizuje například iniciativa Alternativa středočeské D3. Především proto, že má čtyřproudovka vést výjimečnou krajinou s vzácnými přírodními lokalitami. Výhrady už dříve vyjádřili třeba i lidé z obcí Libeř, Luka pod Medníkem, Lešany a dalších z Posázaví a zmiňovaného Benešovska.
Vzorem může být Strakonická
Středočeská D3Projekt dokončení dálničního tahu na jih a propojení s již hotovými jihočeskými úseky je pro region mimořádně důležitý. Měl by totiž ulevit dálnici D1 a také přetížené silnici I/3, která chybějící dálnici nyní víceméně supluje. Tamní obyvatelé ale za to trpí nadměrnou dopravou, kterou by měla D3 po dokončení alespoň částečně pojmout. Výstavba dálnice byla plánována už od roku 1987. O rok později začala stavbou obchvatu Tábora, který však po zprovoznění nebyl označovaný jako dálnice. Dostavba středočeských úseků vyjde na desítky miliard korun. Podle plánů resortu dopravy se počítá se zahájením prací kolem roku 2025. Hotovo by pak mohlo být zhruba do čtyř let. Práce na D3 budou podobně jako na D4 rozděleny do jednotlivých úseků. Na trojce to budou: okraj Prahy – Jílové, Jílové – Hostěradice, Hostěradice – Václavice, Václavice – Voračice a Voračice – Nová Hospoda. |
Z opakovaného vyjádření resortu dopravy je nicméně zjevné, že je téměř rozhodnuto. V plánu je rovněž možnost, že by se dostavba D3 v mnohém podobala dokončování D4. Po osmi měsících přípravných prací totiž v těchto dnech začínají silničáři naplno pracovat na zbývajících 32 kilometrech Strakonické. Trasu mezi Příbramí a jihočeským Pískem mají rozdělenou do několika etap. Nicméně se má postupovat zároveň na všech úsecích.
Dostavbu má na starosti sdružení Via Salis, které sestává z francouzských firem VINCI Concessions, VINCI Highways a Meridiam. Jde o takzvaný PPP (Public Private Partnership) projekt, který je založen na angažmá soukromého investora ve spolupráci se státem.
A právě podobnou možnost, kdy stát nechá vystavět autostrádu soukromou společností, která ji pak následně řadu let spravuje a provozuje, připadá v úvahu také u D3. Hlavní výhodou je rychlost stavby, která se výrazně zkrátí.
„Každá nová silnice je pro náš kraj věc holého přežití. Pokud se to na D4 povede, může to být brána k dalším PPP projektům. Je nezbytně nutné dořešit další jižní tah. Mám na mysli stávající silnici I/3, respektive budoucí dálnici D3,“ uvedl v souvislosti se startem PPP projektu na D4 ještě jako náměstek středočeské hejtmanky nynější ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
