Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Chřipka přijde už po Novém roce, Pražané si vážnost nemoci nepřipouštějí

  • 7
Kvůli proměnlivému počasí nastupují nemoci dříve, než je obvyklé. Zatím se objevují běžné virózy nebo nachlazení, ale epidemie chřipky může nastoupit po novém roce, až lidem skončí dovolená. Doktoři varují, že si Pražané rizika chřipky příliš nepřipouštějí.

Nejvážnější komplikací je smrt. Jen loni v zimě zemřelo v Praze na chřipku patnáct lidí, letos jí zatím podle pražské hygienické stanice podlehl jeden muž. A oslovení lékaři míní, že se situace může zhoršit. V Praze nyní řádí především běžné virózy a angíny, ale těmi to začíná vždy. Chřipka kmene A/H3N2 přijde až později. Lékaři proto vyzývají, aby se lidé nechali očkovat, dokud je čas. Všichni.

Epidemie chřipky

Státní zdravotní ústav zatím současný stav hodnotí jako nastupující epidemii. Nejvíce se chřipka před Vánocemi vyskytovala mezi dětmi do pěti let. Na sto tisíc obyvatel připadlo 145 nemocných chlapců a děvčat. U školáků od šesti do 14 let to bylo 106 nakažených, mezi lidmi nad 60 let pak připadalo 20 pacientů na sto tisíc obyvatel.

V Praze přibylo i akutních respiračních infekcí (ARI). O Vánocích jimi trpělo přes tři tisíce pražských dětí na sto tisíc obyvatel. Největší nástup ARI však mezi 17. a 23. prosincem pražská hygienická stanice registrovala ve věkové kategorii 25–59 let.

Během nynější zimy zatím kvůli chřipce v Praze zemřel jeden člověk, v předchozí chřipkové sezoně jí podlehlo patnáct lidí.

„Stále to má smysl a vakcíny je dost. Bojím se, že letos bude chřipek a dalších nemocí hodně, protože je taková zima–nezima. Nejdřív je plus deset, pak minus pět, venku je sychravo a lidé jsou pořád mokří,“ míní Cyril Mucha, praktický lékař z Prahy 6, s tím, že zatím se v ordinaci s chřipkou setká zhruba v jednom případě z deseti. Zbylých devět má běžné nachlazení, infekci horních cest dýchacích nebo virózu. „Kdyby mělo třeba sedmdesát procent pacientů chřipku, byla by to katastrofa,“ podotýká radotínský praktický lékař Norbert Král.

Vliv momentálního proměnlivého počasí potvrzuje i zdravotní sestra Jana Vybíralová z ordinace Felix Clinicum na Smíchově. I tam chodí lidé zatím především s angínami a virózami. „Když se střídá počasí, tak to mezi lidmi hodně lítá,“ říká sestra. Plné ordinace zesláblých pacientů mají i v Radotíně.

„Momentálně k nám chodí minimálně o sto procent víc lidí než obvykle, a to napříč všemi generacemi. Nemocní nejsou v zimě žádné překvapení a na chřipku se dá připravit, ale letos to přišlo dřív. Normálně epidemie nastupuje až v lednu,“ popisuje Král, podle kterého je předčasný nástup vlny nemocných výhodou alespoň v tom, že si mnoho dospělých mezi svátky vzalo dovolenou a děti mají ještě prázdniny, takže nemocných nemusí být tolik. S tím však Mucha nesouhlasí. „Myslím, že mezi dětmi se to rozmůže tak týden po silvestru, kdy se vrátí do škol a školek.“ Pozvolný růst křivky nemocných před Vánocemi předpokládala i Hygienická stanice hlavního města Prahy, která sbírá hlášení od 89 lékařů.

Ti mají v kartotékách celkem 167 707 pacientů. „Největší vzestup byl ve věkové skupině 25–59 let. Hlášená nemocnost v Praze je nyní na stejné úrovni jako v únoru loňského roku, znamená to tedy rychlý nástup akutních respiračních infekcí v populaci,“ uvedla 23. prosince ředitelka protiepidemického odboru na stanici Zdeňka Jágrová.

Chřipka zabíjí i mladé lidi

Král upozorňuje, že si mnozí Pražané rizika chřipky příliš nepřipouštějí a další o nich ani nevědí. „Opravdu to není běžná nemoc. Může vás až na čtyři týdny vyřadit z pracovního a sociálního života a i pak můžete mít vážné následky – třeba zánět srdečního svalu. Chřipka významně ohrožuje lidi s cukrovkou, nemocemi ledvin. Lidé si vůbec neuvědomují, že na chřipku mohou zemřít. A to včetně mladých, i pro ně je extrémně nebezpečná,“ varuje lékař.

Říká, že včasným očkováním by lidé neochránili jen sami sebe, ale i své okolí. „Seniorům říkáme, že nenakazí svá vnoučata. Pacienti nad pětašedesát let, které očkujeme zdarma, jsou však dobře proočkovaní. Na rozdíl od mladších ročníků. Češi jsou obecně k očkování poměrně zdrženliví. Ignorují ho a předkládají nesmyslné argumenty, jako ‚já na chřipku netrpím‘,“ kritizuje Král. Epidemioložka Jágrová to vidí stejně. „Očkování sníží takřka osmdesát procent pracovních neschopností. Zřejmě to je jedním z důvodů, proč v jiných státech Evropy a v USA je zájem o očkování proti chřipce výrazně vyšší než v Česku. Je velká škoda, že se u nás nedaří prolomit naivní názory laiků a nedůvěru i podceňování efektu očkování částí odborné veřejnosti,“ míní Jágrová. Král proto nabádá stát, aby spustil osvětu, která by pomohla praktickým lékařům přesvědčit pacienty.

„Vyžaduje to mravenčí práci lékařů, aby lidem vysvětlovali, co jim očkování přinese, jaká rizika chřipka skrývá nebo že na ni nefungují antibiotika. U nás se každý rok nechá očkovat o něco více lidí než o rok dříve. Přidat by se s osvětou měli i zaměstnavatelé, aby lidé nechodili do práce nemocní a neohrožovali své kolegy,“ dodává lékař s tím, že jako u ostatních nemocí pomůže i obyčejnější prevence – vyhýbat se místům plným pokašlávajících lidí a často si mýt ruce.