Jedná se o místo v podlouhlé zatáčce mezi zastávkami Malostranská a Chotkovy sady, jejíž záhyb vyplňuje trávník s barevnými rostlinami. Na úzký pozemek, oddělený od ostatních parků rušnou silnicí, nechtějí lidé kvůli špatné dostupnosti chodit. Zvlášť když se nedaleko nachází atraktivnější prostřední Letné a Jeleního příkopu.
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) výstavbu v této lokalitě navrhuje v poslední verze metropolitního plánu, kterou na magistrát odevzdal na konci září.
„Budova může mít tři patra. Využití příliš omezeno není, je možné tam postavit kupříkladu hotel, galerii i bytový dům. Důležité je zachovat prostupnost územím,“ říká mluvčí institutu Marek Vácha. Dodává, že tři patra jsou polovinou výšky, kterou má běžný činžovní dům.
Problémem pro stavbu nemusí být ani úzký pozemek, na němž by měla budova vzniknout. Inspirací je mrakodrap v New Yorku přezdívaný žehlička, který úzkým tvarem připomíná tento starý litinový nástroj.
Návrh na zástavbu území není žádnou novinkou. „V profesionální komunitě se dlouhodobě diskutuje, jestli má být místo zastavěno a jak. Jako úlohu to dostávají i studenti na vysokých školách. Navíc historicky tam domy stávaly,“ říká architekt Filip Tittl. Zmíněné budovy byly zbořeny v 70. letech při stavbě metra A.
V zatáčce pod Chotkovými sady stály do 70. let budovy, padly kvůli výstavbě metra.
Tittl souhlasí s tím, že plocha je nevyužívaná, tudíž by zástavba mohla být změnou k lepšímu. Bylo by však třeba nadstandardní architektonické řešení, jelikož jde o citlivé místo, které je součástí pražských zelených svahů.
Podle urbanisty Martina Klody navržená zástavba v metropolitním plánu ještě nic neznamená.
„Územní plán má předepsané měřítko a nemůže jít u lokalit zcela do podrobností. Proto by měla vzniknout pro plochu vlastní územní studie, která by ověřila všechny možnosti využití území. Z nich by se vybrala ta nejlepší,“ uvádí Kloda. A podotýká, že je nezodpovědné rozhodnout o využití území, aniž by se předtím prověřilo.
Jak s prostorem naložit, to by mělo vzejít z otevřené diskuse, s čímž IPR počítá i u dalších lokalit. Chotkova zatáčka totiž není jediným místem, kterou poslední verze územního plánu navrhuje zastavět.
V souvislosti s desítkami let trvající diskusí o dostavbě Staroměstské radnice, jejíž křídlo bylo zničeno v roce 1945, vede metropolitní plán proluku po zbořené části budovy jako místo potenciální stavby.
„Dostavba Staroměstské radnice by se dost líbila i s vědomím, že si na tom generace architektů a politiků vylámaly zuby. Měli bychom o tom vážně uvažovat, protože si myslím, že radnice a k tomu přidružené úřady mají zůstat v historickém centru města,“ tvrdí náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení).
Město řeší hustotu zástavby
Zda bude centrum Prahy hustěji zastavěné než nyní, zatím nelze předpovědět. Město totiž podle náměstkyně zatím nerozhodlo, zda se má hustota zástavby soustředit do jednoho, či více center. Z toho by měl plynout i přístup města k zástavbě dosud prázdných prostor.
„Pokud na takových místech něco dříve stálo, budeme k tomu přihlížet. Se zástavbou zelených ploch v centru bych však byla opatrná,“ říká Kolínská.
Debatu o zástavbě volných ploch v centru města rozproudila během léta zpráva, že metropolitní plán navrhuje zastavět plochu vedle hotelu InterContinental v Pařížské ulici. Mnoho politiků, odborníků a lidí z řad veřejnosti se však proti návrhu postavilo odmítavě.
Ředitel IPR Ondřej Boháč v srpnovém rozhovoru pro MF DNES prohlásil, že plocha už nyní zastavěná je, protože se pod ní nachází garáže. Zároveň dodal, že institut není jednohlasně rozhodnut, zda místo zastavět. Kolem jeho podoby by tak měla ještě proběhnout debata.
Nadále ale platí tvrzení IPR, že hlavní město má velké množství veřejných ploch, což se odráží i v tom, že je zástavba v historickém centru řidší než ve srovnatelných metropolích. Na údržbu tolika ploch však podle Boháče nemá magistrát dostatek peněz. Proto městští plánovači navrhují, aby se některá místa zastavěla, a ta, která by zůstala, by se upravila do kvalitnější podoby.
Rozdílný pohled na věc má urbanista Petr Klápště. „Řešit problém s nekvalitní a nefunkční zelení tím, že ji odstraním, není úplně vhodné. To si můžeme dovolit s ponožkami, ale ne s prostorem v historickém centru, který je neobnovitelný,“ míní Klápště.
