Squat Cibulka před více než rokem vyklidila mohutná policejní razie (psali jsme zde). Empírové usedlosti to ale nepomohlo a chátrá dál.
„Komplex se nachází v takovém stavu, že pokud do dvou let nedojde k důkladné rekonstrukci, čeká Cibulku neblahý osud,“ varoval architekt Jan Bárta. Ten její problematiku dlouhodobě sleduje a konzultoval některé rekonstrukční práce.
Objekty mají ještě šanci na záchranu, ale nesmí se promeškat čas. Upozorňuje na to aktuální stavební a statický posudek. „Do objektu dlouhodobě zatékalo, takže došlo k narušení, devastaci a někde i zániku dřevěných konstrukcí, krovů a stropů,“ konstatuje posudek vypracovaný projektantem Janem Vinařem.
Analýza důkladně popisuje stav jednotlivých objektů usedlosti: domu s věžičkou, stodoly, budovy s kašnou, garáže a dalších. Zároveň nabízí řešení, jak je efektivně ošetřit a zachránit. Majitel tam provedl jen základní práce.
„Opravila se tam střecha, to ovšem spočívá v tom, že byly přitlučeny pásy střešní krytiny. Stačí prudký poryv větru a je pryč. A objevil se tam člověk, který provádí menší zednické práce, jenže to nestačí,“ zdůraznil Bárta.
Majitel komplexu kritiku odmítá. „Osud usedlosti Cibulka mi leží na srdci a jsem otevřen návrhům vedoucím k jejímu zvelebení a nalezení důstojného naplnění,“ sdělil vlastník Oldřich Vaníček. Ten plánoval, že objekt adaptuje na domov seniorů. Brání mu v tom prý územní plán. Jeho změna a zpracování projektu mohou trvat roky.
26 let papírových bitev o empírový skvost1990 1997 1999 2005 2007 2008 2010 2012 2014 2014 2016 Poznámka: Výběr ze souhrnu korespondence úřadů s majitelem |
Lidé z radnice Prahy 5 či z občanských sdružení však jeho konkrétní počínání vidí poněkud střízlivěji.
„Stavební úřad v minulosti provedl kontrolní prohlídky objektu z důvodu špatného technického stavu usedlosti s výzvou a nařízením majiteli k udržovacím pracem. Ty byly prováděny liknavě,“ uvedla Ivona Bromová, mluvčí městské části Prahy 5. Majitel Cibulky s představiteli radnice v posledních letech mnohokrát jednal.
„Pan Vaníček na těchto jednáních hovořil zpravidla dlouze jen o tom, co mu v objektu provedli squateři,“ popsala Tatiana Konrádová, členka zastupitelstva městské části Prahy 5 za zelené. Nejen podle ní squateři v areálu odvedli kus dobré práce. „Odstranili v něm například náletovou zeleň,“ zhodnotil vcelku kladně zásahy squaterů Bárta.
Vyvlastnění nevypadá reálně
Jeden recept na záchranu Cibulky nabízí platná tuzemská legislativa – vyvlastnění. „Domnívám se, že by mělo proběhnout, ideálně ve prospěch městské části Praha 5,“ uvedl Bárta. Radnice Prahy 5 by tak podle něj mohla snáz najít objektu odpovídající využití i správce, který by respektoval „pravidla hry“.
Lidé z radnice pětky jsou však k tomuto návrhu hodně opatrní. „Vyvlastnění je dlouhodobý proces a osobně ho nevidím reálně,“ reagovala Konrádová. Ani vedení radnice se k tomuto kroku zřejmě hned tak nechystá.
„Z důvodu probíhajícího jednání mezi komisí kulturní a obnovy památek MČ Praha 5 a majitelem usedlosti Cibulka se k tomuto tématu nebudeme vyjadřovat,“ pronesla Ivona Bromová. Pětka podle mluvčí v současnosti nemá připravený jakýkoliv projekt spjatý s rekonstrukcí Cibulky, do nějž by plánovala vložit své peníze.
Objekt obývali nezvaní hosté:
6. května 2015 |
Nenahraditelný areál
„Jde o komplex, který Praha jinde nemá a nesmí o něj přijít. Je to objekt jedinečný svou skladbou i velikostí, na jehož výstavbě se podíleli i skvělí umělci jako Ignác Platzer,“ zdůraznil Bárta.
Nejvýrazněji se na podobě usedlosti podepsal biskup Leonard Thun-Hohenstein, který ji koupil v roce 1817. „Thun na Cibulce vytvořil zcela jedinečný, důkladně promyšlený a k estetické dokonalosti přivedený stavebně-krajinný celek,“ vysvětlil historik Emanuel Poche.
„Problémy Cibulky začaly po roce 1989,“ zmínila Kateřina Adámková z Občanského sdružení Cibulka. Tehdy tam Autoturist měl postavit motorest, k tomu ale nedošlo. Později nemovitost získala společnost Cibulka, a. s., Oldřicha Vaníčka. Do května 2015 byla Cibulka squatem, který rozehnala policie.
