ČEZ chce modernizací části mělnické elektrárny snížit o 60 procent emise skleníkových plynů | foto: František Vlček, MAFRA

Do mělnické elektrárny přiteče miliarda. Emise se sníží o polovinu

  • 2
V ekologických žebříčcích patří mezi největší znečišťovatele ovzduší ve středních Čechách. Teď se část mělnické elektrárny chystá na modernizaci, po níž by se emise skleníkových plynů měly snížit o šedesát procent. Rekonstrukce by měla přijít téměř na miliardu korun.

Předloni podle sdružení Arnika vypustila elektrárna v Horních Počaplech na Mělnicku do ovzduší 5 399 226 tun skleníkových plynů. V porovnání s elektrárnou v Kolíně je to třiatřicetkrát víc.

Letos se to částečně změní. První celek elektrárny, ten nejstarší z roku 1960, čeká modernizace téměř za miliardu korun.

"Výměnou hořáků a díky vstřikování močoviny při spalování se sníží emise oxidů dusíku o 60 procent," vysvětlil manažer komunikace ČEZ pro střední Čechy Daniel Novák.

A právě oxidy dusíku patří mezi látky podílející se na růstu skleníkového efektu.

Opatření vítají i ochránci přírody. "Je to jednoznačně dobrá zpráva, ale měli by také snížit emise těžkých kovů, jako je arzen a rtuť, tohle opatření to řešit nebude," podotýká předseda Arniky Jindřich Petrlík.

Naráží na skutečnost, že elektrárna dosahuje velmi vysokých hodnot také u produkce částic prachu nebo zmíněné rtuti.

Novák upozornil, že plánovaná změna technologií by neměla být posledním opatřením u prvního celku. "Počítáme ještě s jednou fází, ale čekáme, jak budou vypadat nové evropské směrnice o průmyslových emisích," poznamenal.

Daleko zásadnější změna se ale očekává po roce 2015 u třetí části, která je největším blokem ze všech uhelných elektráren v Česku.

Jeho maximální životnost odhaduje ČEZ na sedm let a už přibližně za dva roky se rozhodne, jestli blok rekonstruuje a bude v něm dál spalovat uhlí, nebo ho přemění na spalovnu komunálního odpadu. "Původně uvažovaná paroplynová elektrárna se nyní ukazuje jako finančně nevýhodná," komentoval dřívější plány Novák.

I spalovna má odpůrce

Starosta Mělníka Ctirad Mikeš ovšem upozorňuje, že u spalovny odpadů by pravděpodobně komplikovaly situaci nároky na získání dostatečného množství paliva.

Elektrárna Mělník

  • Spotřebuje 10 000 tun uhlí denně.
  • Třetí část je největším uhelným blokem v Česku o výkonu 500 megawattů.
  • Zásobuje polovinu Prahy teplem.
  • Zaměstnává 402 lidí.
  • Po rekonstrukci mají u prvního ze tří celků klesnout o 60 procent emise oxidů dusíku.

"Minimální hranice, kdy se to vyplatí, je sto padesát tisíc tun za rok, tedy odpad od půl milionu lidí. Takové množství si nyní elektrárna nemůže výhodně zajistit," domnívá se Mikeš.

Závažnější výhrady má sdružení Arnika. "Odpad je samozřejmě rozdílná hmota. Při spalování dochází k většímu uvolňování rakovinotvorných dioxinů," varuje expert na toxické látky Petrlík.

ČEZ se tak bude muset nejspíš rozhodnout mezi stále dražším uhlím a dovozem odpadů z širšího okolí.

Podle starosty Mělníka měly největší dopad na okolí emise síry. "Nyní je to výrazný rozdíl, jde spíše o plošné znečištění, které se tady v Polabí rozptýlí," uvedl.

Sirné emise definitivně vyřešila instalace filtrů v roce 1998. "Na všech třech celcích bylo uvedeno do provozu odsiřovací zařízení s účinností 95 procent," potvrzuje mluvčí ČEZ.

Při blížící se modernizaci firma čeká, až bude mít vyzkoušené propojení druhého celku s prvním. Při odstavení prvního by se totiž polovina Prahy, kterou celek zásobuje, ocitla bez tepla.

Dvojka, která vytápí Mělník, je modernější a dokáže podle Nováka zajistit teplo pro obě města.