Byla pro vás možnost stát se velitelem čáslavské základny překvapením, nebo jste už s tímto kariérním postupem tak trochu počítal?
Záměr na mé jmenování velitelem základny byl dlouhodobý, byl jsem jedním z kandidátů. Už když jsem loni odjížděl na roční studium do USA, předpokládal jsem, že po brigádním generálu Míkovi funkci jednou mohu převzít.
Možná jsem nepočítal s tím, že to bude tak brzy, protože běžné funkční období velitele trvá tři až čtyři roky. Generál Míka byl pověřen výkonem funkce zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany již po dvou letech v čele naší základny. Je to nicméně logickým vyústěním personálních změn spojených s nedávným jmenováním nového náčelníka generálního štábu (v červenci se jím stal generálmajor Karel Řehka, pozn. red.) a více méně běžný postup v rámci armádní hierarchie.
Na čáslavském letišti působíte už od roku 2000. Jak se za tu dobu změnila technika, kterou využíváte?
Ten rozdíl je diametrální. Když jsem do Čáslavi nastupoval, vznikala tu právě nová letka vyzbrojená letouny L-159 ALCA a zároveň přicházela generační obměna pilotů. Odcházeli ti nad čtyřicet let, kteří létali ještě s letouny MiG-21 a MiG-23 vyrobenými v 70. a začátkem 80. let. Ty následně nahradila zcela nová technologie švédských gripenů; především co se týče sdílení či zobrazení dat.
U migů neexistoval systém HOTAS, u kterého ovládáte veškeré funkce přes spínače a senzory na řídicí páce. Letadla neměla ani skleněný kokpit a nebyly v něm obrazovky, které promítají informace. V roce 2005, když jsme se vrátili z přeškolení, jsme začali využívat letouny čtvrté generace JAS-39 Gripen, což byl obrovský posun.
Plukovník Jaroslav Tomaňa, který se stal začátkem listopadu novým velitelem čáslavské základny taktického letectva, má na švédských stíhačkách gripen nalétáno více než patnáct set hodin.
Na těchto strojích máte nalétáno přes 1 500 hodin. Předpokládám, že kvůli nové funkci se již do kokpitu jen tak nepodíváte. Nebude vám pilotování chybět?
Jako velitel základny zůstávám na „tabulkovém“ místě pilota, takže budu dál provádět letecký výcvik. Nicméně vzhledem k povinnostem na novém postu se mu už logicky nebudu moci věnovat tak často. Nemyslím si však, že by to měl být nějaký handicap, protože kromě zkušeností z ochrany vzdušného prostoru naší republiky a zahraničních misí mám i kvalifikaci instruktor-inspektor, takže mohu nadále piloty přezkušovat.
Ve svém projevu při předání funkce velitele základny jste zmínil tři cíle, které jste si pro nadcházející období vytyčil. Pojďme si je rozebrat. Tím prvním je udržení vysoké úrovně plnění hlavních úkolů čáslavské základny...
Ochrana vzdušného prostoru v rámci NATINAMDS (Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany států Severoatlantické aliance, který detekuje, sleduje, identifikuje a monitoruje objekty, pozn. red.) je náš prioritní úkol. A to nejen v České republice, ale i při zahraničních misích v Pobaltí. Abychom ho mohli kvalitně plnit, musíme mít kontinuitu leteckého výcviku u nových pilotů i u těch, kteří u nás již slouží. Dalším naším úkolem je podpora pozemních vojsk, která by mohla případně přijít do kontaktu s nepřítelem při bojové činnosti, a také plnění úkolů Air-to-ground. Jde o útok vzduch-země, tedy o působení proti pozemním cílům. Ve všech těchto činnostech jsme na velmi vysoké úrovni, ve které musíme i dál pokračovat.
Dále jste zdůraznil, že se chcete zaměřit na zintenzivnění přípravy všech příslušníků pro plnění úkolů v bojových podmínkách. Myslíte, že nebyla dostatečná?
To určitě ne, ale chtěl bych, aby byla komplexnější. I v minulosti jsme prováděli cvičení v rámci celé 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Nyní bych chtěl nicméně nastartovat harmonogram výcviku, do kterého by se kromě samotných letek zapojily i ostatní složky na základně. To se například týká „force protection“, tedy strážní služby, která hlídá letiště. Plán je takový, aby se příslušníci základny, kteří jsou předurčení do bojových směn, aktivně zapojili v rámci provádění leteckého výcviku. V případě strážní služby by její příslušníci mohli monitorovat a bránit vytyčený perimetr na základně, zřídit záchytné body nebo si vyzkoušet likvidaci fiktivní diverzní skupiny.
Poslední vaší prioritou v nové funkci velitele je příprava základny na provoz dvou nadzvukových letek po roce 2027. Má to souvislost s reálnou variantou, že gripeny nahradí americké letouny F-35?
Určitě víte, že ministerstvo obrany nyní vyjednává s Američany o nákupu letounů F-35 a že pronájem gripenů nám skončí v roce 2027 s možnou opcí do roku 2029. Z analýzy, kterou příslušníci Armády ČR zpracovali, vyplývá, že v horizontu příštích deseti let by se měl na základně zvýšit počet nadzvukových letounů tak, aby mohly vzniknout dvě letky. Tento přechod nebude určitě jednoduchý jak personálně, tak z pohledu přípravy infrastruktury.
Znamená to, že čáslavské letiště bude muset projít zásadní modernizací?
Ano, ta je zcela nezbytná. Přistávací dráha vznikla už v padesátých letech a za tu dobu na ní proběhly jen minimální revizní práce. Její životnost zkrátka brzy skončí. Bez ohledu na to, jaké letouny budeme využívat, je nutná výstavba nové vzletové, přistávací a pojížděcí dráhy. Tu stávající je nutné odstranit a na jejím půdoryse vznikne nová. Tuto rekonstrukci plánujeme začít v roce 2026 a trvat by měla dva roky. V této době bychom působili z pardubického letiště a z Náměšti. Vznik dvou letek však bude vyžadovat také přebudování další infrastruktury na základně a přípravu specializovaného personálu.
Ačkoliv vím, že se čelní armádní představitelé příliš nechtějí k otázce nových nadzvukových letounů veřejně vyjadřovat, musím se zeptat: Přikláníte se k nákupu stíhaček F-35, nebo k pokračování s gripeny?
Pokud se mě zeptáte na názor z pohledu pilota, tak F-35 je nyní určitě jedním z nejlepších letounů na trhu a jediným takzvané 5. generace. A je zcela přirozené, že každý bojový pilot chce mít to nejlepší vybavení, aby získal operační a taktickou výhodu.
Plukovník Jaroslav Tomaňa
|
Jak složité bude přeškolit piloty na nové letouny F-35, tedy samozřejmě pokud je vláda nakonec zvolí?
Nemyslím si, že by to měl být nějaký velký problém. Gripeny jsou letouny 4. generace a v mnoha ohledech se „efpětatřicítkám“ přibližují. Co se tedy týče jakési filozofie a zátěže na piloty, tak nečekám, že by u těchto dvou typů letounů měly být nějaké zásadní rozdíly. Přeškolení by určitě proběhlo hladce.
Napadá mě v této souvislosti otázka, zda existuje nějaká věková hranice, po které se již piloti nemohou dál účastnit leteckého výcviku či ostrých zásahů…
Dříve bývala, myslím, že to bylo 52 let. V současné době už u nás ale takové restriktivní omezení neexistuje. Vše závisí na zdravotním stavu, který se u pilotů posuzuje každý rok. Ti, kteří již překročili věk padesát let, musí prohlídky absolvovat dvakrát ročně. Čistě teoreticky by mohl pilotovat i pětašedesátiletý letec. Nicméně sami velice citlivě posuzujeme piloty, které necháváme létat do vyššího věku, aby pro nás byli přínosem.
Jaký je v současnosti zájem o profesi bojového pilota a liší se v porovnání třeba s koncem minulého století přístup adeptů na tuto prestižní práci?
Přestože nemám přesná data a spíše spekuluji, přijde mi, že pro novou generaci mileniálů už není tato profese tak atraktivní jako dříve. Spousta z nich chce dosáhnout výsledku hned a co možná nejdříve se uplatnit. Univerzita obrany v Brně otevírá každoročně samostatný obor či modul „pilot“. Ještě donedávna platilo, že studenti, kteří nastoupili na tuto univerzitu a plánovali se věnovat práci stíhacího pilota, se dozvěděli až v průběhu dalších ročníků, zda na to mají všechny předpoklady. Spoustu lidí to nejspíš odradilo.
Závěrem bych se rád dotkl i války na Ukrajině. Pokud by se NATO zapojilo do tohoto konfliktu, co by to znamenalo pro naši republiku?
Obávám se, že v případě, kdy by byla Severoatlantická aliance souhrou okolností a eskalace agrese skutečně vtažena do tohoto konfliktu, tak bychom spolu s pobaltskými státy, Polskem a Slovenskem čelili hlavní hrozbě Ruska. Má totiž zbraňové systémy, které jsou bez problému schopné zasáhnout i nás. A my musíme být připraveni na tento nejhorší scénář. Naši piloti jsou navyklí létat s vyzbrojenými letadly, raketami a kanony a pravidelně cvičíme s aliančními partnery.
Jak předpokládáte, že se bude ruská agrese dál vyvíjet?
Je velmi složité odhadovat, jaký bude její vývoj. Především kvůli nepředvídatelnosti chování ruského prezidenta Vladimira Putina. To je klíčový aspekt.
A jaké by bylo podle vás v praxi srovnání bojového letectva NATO a Ruska?
Vyvíjelo by se správným směrem pro NATO. (úsměv)
