„Odhad počtu osob v Praze pod hranicí příjmové chudoby se v posledních pěti letech pohybuje v rozmezí 80 až 100 tisíc osob,“ říká Pavel Hortig z odboru komunikace Českého statistického úřadu.
Plno v azylových domech. Noví zájemci volají každý den, čekat musí i čtvrt roku |
Příjmová chudoba se týká lidí, kteří mají k dispozici méně než 60 procent mediánu čistého příjmu, tedy prostřední hodnoty celé škály. V roce 2024 tato částka činila u jednotlivců 18 163 korun a pro pár 27 244 korun.
„V Praze obecně jsou pracovní příležitosti a nejedná se o chudý region. Zároveň je zde nejméně dostupné bydlení v České republice a jedno z nejméně dostupných bydlení v celé Evropě. Hlavním problémem jsou přestřelené ceny nájmů,“ říká Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
Problém je drahé bydlení
Poukazuje také na nedostatek obecních bytů a dopady krátkodobých pronájmů. Významnou roli hraje i cena bydlení, která je nejvyšší v republice.
„Specifikem Prahy je především nedostupnost bydlení, která komplikuje jak návrat lidí do stabilní situace, tak prevenci ztráty bydlení,“ vysvětluje Daniel Svoboda, oblastní ředitel organizace Naděje pro Prahu.
100 tisíc lidížije v Praze pod hranicí chudoby. Jedním z problémů je drahé bydlení. |
Problémem je v metropoli nejen nouze o byty, ale i stárnoucí lidé bez přístřeší potřebující zdravotní péči. Pražská redakce iDNES.cz proto oslovila pro zmapování situace zástupce místních organizací, které se této problematice věnují.
„Z pohledu bezdomovectví je chudoba v Praze významným problémem, i když není vždy viditelná,“ říká Svoboda. Celková data i zkušenosti organizací ukazují, že chudoba v Praze není okrajovým jevem.
„I v bohatém městě může nedostatek peněz – často v kombinaci s vysokými náklady na bydlení – vést jednotlivce k pádu do bezdomovectví,“ dodává Svoboda.
Na čem ušetříme, ptají se chudší domácnosti. Trápí je ceny jídla i bydlení |
„Neřešíme už pouze sociální bydlení určené pro lidi z ulice nebo ubytoven,“ sděluje Mikoláš Opletal, advokační pracovník Platformy pro sociální bydlení.
Zástupci z organizace Naděje zároveň upozorňují, že kvůli nadprůměrně vysokým nájmům se jen obtížně daří klienty přesouvat do běžného bydlení. Podle aktuálních údajů ministerstva práce a sociálních věcí žije v Praze v bytové nouzi (azylové domy, ubytovny atd. – pozn. red.) 16 200 lidí.
Azylové domy jsou plně obsazené, řada bezdomovců spí v mrazu |
„Situace, že klient odejde ráno do práce a večer se vrací na noclehárnu, je běžná,“ popisuje mluvčí organizace Gabriela Sčotková.
Od pobytu v azylovém domě získalo podle dat Naděje nájemní nebo podnájemní bydlení pouze osm procent klientů, dalších deset procent odešlo bydlet k příbuzným či známým.
Senioři bez domova
Data z minulého roku také poukazují na nárůst seniorů bez domova, kteří žádají organizace o pomoc. Pražská pobočka Naděje za rok 2025 evidovala přibližně 2 300 klientů, z toho 270 bylo ve věku 65 let a více. Právě tito nízkopříjmoví senioři patří podle organizace mezi nejohroženější skupiny.
Lidé bez domova ve vyšším věku často čelí kombinaci zdravotních problémů a nedostupnosti specializované péče.
„Vedle sociálních služeb začnou potřebovat i tu zdravotní péči. Lůžek v domovech seniorů nebo v domovech se zvláštním režimem je málo, pořadníky jsou dlouhé, a ne na všechny se dostane,“ dodává Sčotková.
Bydlení je stále hůře dostupné, říká žena pomáhající bezdomovcům |
Podle Mikoláše Opletala situaci dále komplikuje nízký podíl obecních bytů. Praha disponuje přibližně 31 tisíci obecními byty, což podle něj nemůže pokrýt potřeby více než milionové metropole.
„Česká republika stabilně disponuje necelým procentem podílu sociálního bydlení na trhu s bydlením. To je v evropském kontextu silně nestandardní,“ dodává.
V kombinaci s rostoucími cenami nájmů, možností opakovaného krátkodobého uzavírání smluv a rozvojem krátkodobých pronájmů se dostupné bydlení dále snižuje.
