Magistrát ještě v úterý ústy svého mluvčího Víta Hofmana odmítal možnost provizorního zprůchodnění, když argumentoval především bezpečnostním rizikem.
Zároveň tvrdil, že Praha nadále připravuje projekt demolice celé konstrukce, která měla být podle dřívějších informací odstraněna nejpozději do konce letošního září.
Nyní hlavní město překvapivě otáčí a připouští, že by bylo možné přesunout některé ze zhruba 250 stojek podpírajících rozpadající se konstrukci.
Lidé by tak mohli znovu procházet, což město dosud nechtělo připustit.
„V pondělí jsme se dohodli na tom, že vchod v řádu dní otevřeme. Nyní čekáme na posudek ČVUT, který nám má říct, jakým způsobem můžeme přestojkovat prostor, aby byl bezpečný,“ tvrdí radní Prahy pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO).
Právě dřívější posudky od odborníků z ČVUT hovořily o tom, že demolice nutná není a je možné pomocí určitých oprav místo znovu zprůchodnit.
Takové řešení prosazuje zejména vedení sousedního obchodního centra DBK. To kvůli opatření města přichází už téměř půl roku o množství zákazníků, kteří dříve procházeli podchodem cestou z metra.
A na závěry ČVUT se v posledních týdnech odkazuje i náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD), který přes odpor úředníků z magistrátního odboru majetku neúspěšně o obnovení provozu usiloval.
Možnost urychleného zprovoznění město v pondělí řešilo právě s DBK. Obchodní centrum nyní změnu postoje samosprávy vítá. Ovšem nepovažuje za reálné, že by se mělo jednat o záležitost jen několika málo dní, jak tvrdí Procházka.
„Nyní je na obou stranách vůle to co nejrychleji vyřešit. Ale kdy přesně se tak stane, není zatím možné odhadovat,“ sdělil mediální zástupce centra Michal Donath.
Místo demolice prodej
Kromě dočasného řešení problému hlavní město zásadně mění postoj i v dlouhodobém výhledu. K dosud avizovanému bourání betonového kolosu nakonec vůbec dojít nemusí.
„Domluvili jsme se na tom, že nejrozumnější cesta bude, když bychom jim terasu, která je součástí, prodali,“ říká radní Procházka. Zdůvodňuje to tím, že konstrukce byla historicky součástí objektu DBK. Město si proto nechá současně udělat i znalecký posudek, který by určil výslednou cenu.
Jednání o možném obchodu potvrzuje i Donath. K žádné konkrétní dohodě zatím podle něj nedošlo.
„DBK nabídlo odkup části prostor ve vlastnictví města. Nyní se jedná o rozsahu a případně ceně,“ uvádí Donath.
Cesta pro 90 tisíc lidí denně
Až devadesát tisíc chodců řeší denně komplikace spojené s uzavřením frekventovaného prostoru v centrální části Prahy 4. Kvůli tomu se vůbec nedostanou do jižního vestibulu stanice Budějovická, dalším se také výrazně ztížila cesta na tamní polikliniku, k nedalekému sídlišti, na úřad radnice Prahy 4 i do sousedního obchodního domu DBK.
Na vině uzavření podchodu jsou nejasné majetkové poměry i další spory z minulosti. Od kolaudace v roce 1977 totiž stavbu nikdo neudržoval ani neopravoval zatékání do konstrukce.
V havarijním stavu je prokazatelně minimálně už od roku 2010. Dlouho však nebylo jasné, kdo je vlastně majitelem, protože objekt nebyl nikdy zapsán do katastru nemovitostí. Vlastníkem bylo nakonec určeno hlavní město, které až do loňského roku nechalo zpracovat několik průzkumů a statických posouzení.
Přestože v roce 2015 schválila rada hlavního města i zastupitelstvo rekonstrukci objektu, opravy nikdy nezačaly. Magistrát to zdůvodňuje tím, že se mu nepodařilo získat svolení dotčených subjektů v čele právě s DBK.
Ten údajně měl mít nepřiměřené požadavky a podmiňoval svůj souhlas například úhradou ušlého zisku či úhradou záborů na jeho pozemcích. Podle hlavního města nebylo bez dohody možné úpravy zahájit. Takové tvrzení ředitel DBK Miroslav Velfl v minulosti už několikrát odmítl.
12. února 2018 |
