„Je to tu lepší, jenom když prší, v dešti tu totiž nikdo sedět nechce,“ říká seniorka Marcela, která bydlí hned vedle. „Chodím tu dennodenně. Víte, mně to, že tu pijí alkohol ani tak nevadí, jen kdyby na nás nekřičeli,“ dodává.
Opodál vychází z obchodu s oblečením otec s malou dcerkou. „Vždycky to radši obejdu. Je to tady takový slalom mezi opilci, nemusí se na to dcera ale dívat,“ říká tatínek tříleté holčičky Tomáš.
Na Palmovce vzplála dodávka, v níž přebývali bezdomovci. Chytily i další vozy |
MF DNES se proto obrátila s otázkou ohledně opilců na Václavském náměstí na magistrát. „S těmito dotazy se, prosím, obraťte na strážníky městské policie či na Policii ČR,“ uvedl mluvčí Prahy Vít Hofman.
Podle městské policie jsou možnosti strážníků omezené. Zasahovat mohou proti konkrétním přestupkům proti veřejnému pořádku, jako je znečišťování veřejného prostranství, požívání alkoholu tam, kde je zakázané, nebo vzbuzování veřejného pohoršení.
„Ani perlustrace a ukládání pokut ale většinou nevede k účinnému řešení,“ sdělila mluvčí strážníků Irena Sifertová.
„Strážníci zpravidla alespoň docílí částečného úklidu nepořádku a dotyčné vyzvou, ať místo opustí. Ti se pak ale přesunou o kousek dál či se po nějaké době na původní místo znovu vrátí,“ popsala. Samotným přesunem se navíc podle sociálních pracovníků neřeší příčiny toho, proč se někteří lidé na ulici chovají způsobem, který může okolí obtěžovat.
Samé PETky i mrtvá kachna. Analýza košů v centru Prahy naznačila možná opatření |
„Lidé bez domova jsou různorodou skupinou, takže se stává, že se někteří na veřejných prostranstvích projevují nevhodně nebo až obtěžujícím způsobem,“ říká Aleš Strnad, vedoucí služeb pražské pobočky Naděje.
Pracují, ale nemají na nájem
Lidí v bytové nouzi jsou přitom v Praze tisíce. Podle nejaktuálnějších údajů ministerstva práce a sociálních věcí jich v metropoli pobývá 16 200, například v azylových domech či na ubytovnách, dalších přibližně 2 600 lidí je zcela bez přístřeší. Situaci komplikuje jak drahé bydlení, tak také nedostatečné kapacity pomoci.
Ceny bydlení v Praze jsou neúnosné. Třetina obyvatel zvažuje odchod, zejména mladí |
„Stále se potýkáme s nedostatkem služeb, nedostatkem kapacit a neexistencí některých druhů služeb a pomoci,“ upozorňuje Strnad. Důsledkem je podle něj i to, že lidé bez domova zůstávají ve veřejném prostoru – nejen v centru města, ale také v parcích, lesoparcích nebo na místech, kde lze postavit stan či provizorní přístřešek.
Na otázku, kam přesně mají tito lidé odejít, dnes nikdo neumí odpovědět.
Aleš Strnadvedoucí služeb Naděje Praha
Právě lidé, kteří jsou na ulici nejvíce vidět, ale podle Strnada nereprezentují všechny, kteří se ocitli bez domova. „Veřejnost si utváří názor na základě nejhlučnější a nejviditelnější menšiny, což nespravedlivě poškozuje ty, kteří na sobě pracují v azylových domech, noclehárnách či tréninkových bytech,“ říká.
Část klientů sociálních služeb přitom pracuje na dohody, kratší úvazky i v běžných pracovních poměrech.
Ráno do práce, večer pod most
Podle sociálních pracovníků není výjimečná ani situace, kdy člověk ráno odchází z noclehárny do zaměstnání a večer se do ní opět vrací. Ty provozuje v hlavním městě také Armáda spásy.
„Noclehárna pro muže od 55 let v Malešicích má kapacitu 28 osob a noclehárna pro ženy v Tusarově ulici má rovněž kapacitu 28 osob,“ říká mluvčí Armády spásy Tereza Melišová.
Noclehárna na chodníku? V létě v ulicích Prahy usnou bezdomovci i opilí turisté |
U lidí, kteří už na ulici nějakou dobu žijí, se navíc mohou problémy postupně nabalovat.
„Ztráta bydlení se může spojovat se zhoršeným zdravotním stavem, psychickými obtížemi, závislostmi nebo ztrátou sociálních vazeb. Podle Strnada může právě dlouhodobá izolace a existenční nejistota vést k rezignaci na běžné společenské vazby a v některých případech také k rizikovému chování či rozvoji závislostí.
„Je třeba si uvědomit, že bezdomovectví je celospolečenský problém, který městská policie sama vyřešit nedokáže. Nejde o otázku nedostatečného zásahu strážníků, ale o chybějící systémové řešení,“ doplňuje Seifertová.
