Výzvu adresovanou kabinetu premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) podepsali v úterý na březích řeky v Radotíně starostové Černošic, pražských městských částí Radotín, Velká Chuchle, Zbraslav, Modřany a Lipence. Spolu s nimi za hlavní město také radní pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí Jana Plamínková.
„Zachraňme Berounku v její přírodní kráse i pro budoucí generace,“ apeluje sedmička autorů v závěrečné větě výzvy.
Vadí jim především nejistá budoucnost Berounky. Je totiž stále oficiálně vedená v takzvaném generelu pro splavnění, a to i v jeho poslední aktualizaci z roku 2012. Pokud by měly na její hladinu opravdu vyplout lodě, znamenalo by to stavbu jezů a zdymadel. Povodně by tak mohly být ještě nebezpečnější.
Jak upozorňuje radotínský starosta Karel Hanzlík, jen stavba jezu a plavební komory na prvním říčním kilometru (říční kilometry se počítají zpět proti proudu od soutoku s Vltavou – pozn. red.) by zvedla hladinu o 1,5 až 2 metry.
„Při velké vodě by řeka mnohem rychleji ohrozila nejen místní a jejich domovy, ale povodeň by měla mnohem rychlejší nástup i v samotné Praze,“ tvrdí Hanzlík.
Případný „vjezd“ lodí na Berounku počítá s dvěma variantami. Dle první by cesta vedla bývalým korytem řeky, dle druhé naopak stávajícím. „Obě považujeme za špatné,“ říká starosta Černošic Filip Kořínek s tím, že úpravy by ohrozily také vodní živočichy.
„Řeka je mezi Černošicemi a soutokem mělká. Prohloubení koryta by změnilo ekosystémy. Třeba jedno z největších trdlišť pro vytírání ryb je pod černošickým jezem. A pokud jej zrušíme, bude to mít nepříznivý vliv na populaci ryb nejen v Berounce, ale také ve Vltavě,“ zmiňuje další argumenty proti splavnění Jana Plamínková.
V ohrožení by se ocitly i projekty, které naopak směřují k záchraně jedinečných míst na řece. Příkladem je chystaný přírodní park Soutok, který by měl pomoci ochránit jedinečnou krajinu v místech, kde se Berounka stýká s Vltavou, a zároveň by mohl být bariérou proti záměru průmyslových společností. Stále se totiž objevují hlasy, že by se zde dal dobývat štěrkopísek.
Ochranou jediné neregulované řeky v kraji se na sklonku loňského roku zabývali rovněž přírodovědci. Zaměřili se na oblast soutoku na jihozápadním okraji hlavního města a připomněli právě spory mezi zastánci „čisté“ a ničím nenarušené řeky, a společnostmi, které by chtěly těžit v prostoru Lahovické nivy.
Závěr byl jasný. Takové zacházení s přírodně vzácnou lokalitou by mělo nedozírné následky. „Došlo by k narušení kvalitních zdrojů podzemní vody a obnažení půdních vrstev by mělo vliv na tamní zátopové území,“ konstatoval na základě odborných studií ekolog Jiří Fencl. „Jde o vodu a půdu, které, a jistě nejsem sám, považuji za vzácné statky, jež je třeba si chránit a pečovat o ně,“ dodal Fencl.
37 kilometrů pro lodě
Přestože aktuálně bojují starostové především o úsek mezi soutokem a Černošicemi, od lodních šroubů a turbín chtějí ochránit celou řeku. „Ve stávajícím zákoně je Berounka splavná až po sedmatřicátý kilometr, což je až nad Beroun. Konkrétně po obec Hýskov. Možné splavnění přitom odmítli starostové na dolním toku Berounky, včetně těch z Tetína či Srbska, už před třemi lety,“ upozorňuje Filip Kořínek.
Podle jeho slov už spojené úsilí má výsledky. Stojaté vody se rozhýbaly a obce i města na toku se začaly pravidelně scházet s představiteli resortů životního prostředí, zemědělství a dopravy. „Ministerstvo dopravy uznalo, že Berounka není významným tokem pro průmyslovou dopravu. Uvažuje se tedy spíše o rekreační dopravě, ale i to je nesmysl. Nicméně díky spolupráci obcí a nyní i některých pražských městských částí se naše snaha stále někam posouvá. Nyní půjde o to, aby vláda navrhla vyjmutí celé Berounky ze seznamu toků určených pro dopravu, a posléze to schválil parlament,“ říká černošický starosta, který je zároveň místopředsedou svazku obcí Region Dolní Berounka.
„Odpovědní sice tvrdí, že se splavnění neplánuje, ale pak se setkáváme s překvapivým odporem, chceme li Berounku ze zákona vyškrtnout. Je důvod k podezření, že jsou za tím silné komerční zájmy,“ konstatuje Filip Kořínek s poukazem na zmiňované postoje těžařských firem.
