Téměř pět tisíc let stará sídla a pohřebiště nebo jedenáct komorových hrobů z let 800–450 př. n. l. a v některých i pohřební výbava. To objevili archeologové při průzkumu předcházejícímu výstavbě klíčové dopravní tepny, úseku Pražského okruhu v Běchovicích.
„Tři nejstarší nalezené hroby pocházejí z období kultury se šňůrovou keramikou (2900–2300 př. n. l., pozn. red.). Mezi pozůstatky pohřební výbavy patří typické poháry se zdobeným podhrdlím, broušené sekerky, kamenné brousky,“ popisuje Karel Říha, vedoucí výzkumu tohoto úseku z Archeologického ústavu AV ČR (ARUP).
V trase dostavby Pražského okruhu našli archeologové sídliště staré sedm tisíc let |
Zmíněné komorové hroby pocházejí ze starší doby železné neboli halštatské (zhruba 800–450 př. n. l., pozn. red.). Jde o pohřby v centrální komoře s navršenými mohylovými náspy, jež se však nedochovaly. Valy v některých případech dosahovaly průměru téměř 50 metrů.
Hroby tohoto typu bývají až na velmi vzácné výjimky poškozené už z pravěkého období, minimálně ve dvou případech experti objevili pravěké vykrádací šachty. Mezi pozůstatky pohřební výbavy patří keramické nádoby či doplňky koňských postrojů z bronzu. Dále to byly fragmenty špatně identifikovatelných železných předmětů, a dokonce pozůstatky zlatých ozdob.
„Při výzkumu komorových hrobů jsme se zaměřili na původní uložení nálezů včetně pozůstatků těl zemřelých,“ uvedl Karel Říha.
Svět střelců i lokomotiv
Zajímavý pohled do dějin Nového Města nabízí území u Masarykova nádraží. Jde o jedno z posledních rozsáhlých neprozkoumaných území v centru Prahy. Archeologický výzkum zde probíhá v několika etapách.
„Výzkum bude pokračovat i v letech 2025 a 2026. Dílem budeme zkoumat prostor domovního bloku mezi ulicemi Havlíčkovou a Hybernskou. Opět se dostaneme do hospodářského zázemí novoměstských měšťanů a dotkneme se i opevnění,“ řekl archeolog a vedoucí výzkumu Martin Vyšohlíd ze společnosti Archaia Praha.
„V místě někdejších novoměstských hradeb žili střelci, štítníci, výrobci a opraváři kuší. V roce 2024 se nám podařilo potvrdit, že jejich domky zde skutečně stály. Našli jsme základy jednoho z nich přilepeného k hradbě,“ vysvětlil Martin Vyšohlíd.
Archeologové odkryli u kostela Panny Marie Vítězné nálezy z raného středověku |
Badatelé odhalili také nálezy z dob tvrdých bojů o Prahu se Švédy v roce 1648. Jednalo se o jednotlivé lidské kosti i dvě kostry v jednom z tehdejších obranných příkopů. Vědci objevili i kule ze střelných zbraní či furketu, podpěru pro střelbu z muškety.
Zajímavé nálezy pocházely také z doby vzniku Nádraží státní dráhy, dnes Masarykova, z poloviny 19. století. Když v té době nádraží vznikalo, stanice se nacházela ve městě uvnitř hradeb, technické zázemí vně. „Pod magistrálou se skrývaly základy tzv. přesuvny, předcházející točnám. Jde o pojezdový mostek, na nějž najede lokomotiva, než je odstavena na slepou kolej. Výzkum odhalil též základy, na nichž stála kolejová pole,“ shrnul Martin Vyšohlíd.
Hrad v aplikaci
Seznámit se s výsledky půldruhého století výzkumů v hradním komplexu a prohlédnout si například 3D skeny a rekonstrukce budov včetně těch, které vznikaly v časech úsvitu českého státu. To umožňuje nová aplikace Pražský hrad archeologický.
Po rozkliknutí se ukáže 3D sken například vykopávek, na kterých zájemci mohou dále zkoumat jednotlivé stavby. Získávají tím možnosti, které až dosud měli jen odborníci, kteří se Hradem desítky let zabývají.
„Proto není žádoucí zhoršovat jejich stav nadměrným návštěvnickým provozem. V drtivé většině je v současnosti zakrývají železobetonové konstrukce, které jsou samy o sobě působivými technickými díly,“ uvedla Jana Maříková-Kubková z ARUP.
Pražským hradem provede nová aplikace. Zájemce vezme i do skrytého podzemí |
Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě, literární zpracování dalšího ze zajímavých hradních výzkumů, získalo prestižní cenu Nakladatelství Academia. Fragmenty tkanin pocházejí z církevních rouch z hrobů pražských biskupů z období 11.–13. století.
„Ukazují rozmanitost tehdejší luxusní textilní produkce. Stejně jako pohřební výbavy čtyř manželek Karla IV. Výjimečná je i kolekce relikviářových tkanin z tumb českých patronů,“ popsala výzkum Milena Bravermanová, archeoložka se specializací na textil.
