Do středočeského kola vytipovali zástupci redakce čtyři zajímavé sochy, ze kterých čtenáři mohli vybrat dvě, která považují za nejkurióznější. Do ankety dorazilo celkem 1 541 hlasů.
Pořadí kuriózních středočeských soch najdete ZDE |
Socha Setkání Sv. Jana s andělem zvítězila přitom s velkým náskokem - získala celkem 732 hlasy. Druhá v pořadí skončila dřevěná socha Bohumila Hrabala v Nymburce s 404 hlasy. Na třetím místě se pak umístila kontroverzní socha Antonína Zápotockého v Zákolanech na Kladensku, která dostala 226 hlasů.
1. Socha Setkání Sv. Jana s andělem na Slapech
Socha svatého Jana Nepomuckého, patrona dobré pověsti a vodohospodářů, nazvaná Setkání Sv. Jana s andělem na Praze-západ se nachází ve Svatojánských proudech na dně slapské přehrady.
Dílo Petra Váni je ponořeno do čtyřicetimetrové hloubky v místech, kde socha stávala od roku 1722 do roku 1954, kdy byla odstěhována před napuštěním přehrady.
"Mám z vítězství v anketě radost, ale jsem trochu v rozpacích nad názvem ankety Nejkurióznější socha. Ale Rudolf II. měl také svůj kabinet kuriozit a my nyní tato překrásná díla obdivujeme. Takže má socha vyhrála asi proto, že je opravdu krásná," věří sochař.
Socha Setkání Sv. Jana s andělem
Nemrzí ho, že lidé nemohou jeho sochu obdivovat? "To není tak úplně pravda. Od doby, kdy jsme sochu usadili do čtyřicetimetrové hloubky, navštěvují Slapy zástupy potápěčů, kteří se k ní chtějí ponořit. Loni kvůli tomu návalu museli zavřít náplavku, aby se tam vůbec daly pouštět lodě na vodu. Takže si říkám, že socha má větší návštěvnost než kdekterá v galerii," dodává.
Kromě toho, pokud by ji chtěl někdo vidět na vlastní oči a neumí se potápět, může se vydat na výlet do Říma, kde stojí její kopie v Nepomucenu - české koleji. Zde sochař vytvořil fontánu, do které umístil bronzového svatého Jana Nepomuckého.
Podnět k tvorbě sochy, která dnes "stojí" na dně slapské přehrady, vzešel od skupiny potápěčů. Vzhledem k tomu, že měla stát pod vodou, nechal se sochař inspirovat přírodními zákony, respektive využil Archimédův zákon a zašel ve statice sochy až za okraj možností, jaké má na suchu. Rozhodl se vytvořit sochu, která by na suchu stát nemohla. Ale pod vodou ano.
"Socha může v této podobě existovat jen ve vodě. Na suchu by se lehce zlomila. Ruce svatého Jana Nepomuckého jsou velmi subtilní, stačilo by do sochy jen píchnout. Pod vodou není žádný vítr a navíc ji voda nadnáší," vysvětlil Váňa.
Sochař Petr Váňa při práci.
A proč má jeho socha právě tuhle podobu, kdy Jan Nepomucký drží kříž, na němž je anděl? "Klasicky bývá Jan Nepomucký ztvárňován podle barokní podoby Jana Brokoffa, která stojí na Karlově mostě. Lákalo mě zobrazit jiný výjev – kdy se Jan Nepomucký pod vodou setkává s andělem. Jan z Pomuku se stal světcem ve chvíli, kdy byl shozen do Vltavy," dodal sochař.
"Je mnoho klasických zpodobnění sv. Jana Nepomuckého, ale tu hlavní událost jeho života ještě nikdo nezpodobnil. Jde o zázračnou chvíli mezi životem zde a tam. A tenhle světec ji prožil pod vodou. Tam skončil proto, že se držel své víry tak dalece, že ho utopili. Proto jsem chtěl udělat sochu, jak se drží kříže, svého předmětu víry, a dívá se nahoru, tedy vlastně z vody," řekl o svém díle Váňa.
Při tvorbě sochy použil božanovský pískovec z broumovského lomu. Ten se totiž díky své tvrdosti a odolnosti do vodního prostředí nejlépe hodí. Na kamenné soše pak pracoval společně s kameníkem Hynkem Shejbalem.
2. Socha Bohumila Hrabala v Nymburce
Na druhém místě v anketě skončila netradiční socha v Nymburce. Je ze dřeva a představuje spisovatele Bohumila Hrabala. Dílo stojí na náměstí Přemyslovců a zobrazuje Hrabala, jak sedí na lavičce se dvěma kočkami a hromádkou knih. Autorem je nymburský sochař Michal Jára.
Dřevěná socha Bohumila Hrabala v Nymburce
"Pokud měl Bohumil Hrabal jmenovat místa, která mu byla nejbližší, byl to v první řadě Nymburk, pak Praha Libeň a Kersko. Jsem proto rád, že si tímto originálním způsobem připomínáme člověka, který se ve druhé polovině 20. století stal jedním z našich největších spisovatelů," řekl místostarosta Nymburka Pavel Fojtík.
Hrabalova socha je originální mimo jiné i tím, že se jí kolemjdoucí mohou nejen dotýkat, ale mohou si na ni sedat a třeba se s Hrabalem vyfotografovat. Socha je na náměstí umístěna vždy po celou turistickou sezonu, přes zimu stojí ve foyer městského úřadu.
3. Socha Antonína Zápotockého v Zákolanech
Soše Antonína Zápotockého natřeli mladí výtvarníci sako a boty.
Třetí příšku obsadila socha nikoli kuriózní, avšak určitě kontroverzní. Stojí v Zákolanech na Kladensku. Skulptura bývalého československého prezidenta Antonína Zápotockého stojí v jeho rodné obci od dob minulého režimu.
A to je trnem v oku některým místním obyvatelům, kteří se s její existencí vypořádávají po svém.
Už dvakrát ji místní studenti pomalovali. Naposledy dostala loni v listopadu symbolický červený kabát a bílé boty (více čtěte zde).
Mladí výtvarníci tak učinili v předvečer pietní akce, kterou tam pořádala KSČM. Podle starostky obce Lucie Wittlichové to byla recese, kterou však zástupci komunistické strany považují za velmi nevhodnou.
4. Obří žulová koule v Příbrami
Sochou, která se v anketě umístila na čtvrtém místě, se může pochlubit město Příbram. Na nově zrekonstruovaném náměstí T. G. Masaryka stojí fontána, kterou zdobí osmnáctitunová žulová koule, která je údajně jediná svého druhu v Česku. Koule má průměr 2,2 metru. Vyrobili a do České republiky ji přivezli lodí až z daleké Číny. Plula sem asi tři měsíce.
Obří žulová koule je součástí kašny na příbramském náměstí T. G. Masaryka.
"Když jsme opravili kašnu na sídlišti, tak nám nejdříve u jedné sochy chyběl prst, pak chyběla celá noha, později i celá ruka. Tohle nám snad nikdo nerozštípe. Těžko se to bude i sprejovat, protože po tom pořád teče voda," řekl bývalý starosta Příbrami, dnes středočeský hejtman Josef Řihák.
Koule musela být podle něj přivezena z Číny, protože v Česku tak velký kus žuly nebylo možné sehnat. A v Německu či ve Francii by pak vyšel dráž.
Finalisty ze všech krajů najdete ZDE |
