„Jakmile jsem se dozvěděl, že děti ze škol nemohou pokračovat v kurzech a široká veřejnost v plavání, požádal jsem radního Šimrala (radní pro oblast sportu Vít Šimral, pozn. red.) o rychlé schůzky. A ty vedly k dohodě,“ říká starosta Prahy 7 a pražský zastupitel Jan Čižinský (Praha sobě).
Provozovatel bazénu se v mezidobí vyjadřoval ke kompetenci úředníků.
„Nikdo to neřeší, vaši úředníci terén neznají, o realitě nemají ponětí,“ psal ve facebookovém příspěvku jednatel Letňany Lagoon Eduard Mikyska. Na sociálních sítích se k situaci letňanští vyjadřovali celý týden, k dohodě s magistrátem se ale nakonec dobrali.
Pomohla takzvaná bloková výjimka z evropské dotace, která dofinancování bazénu umožňuje.
Ta se ještě bude muset potvrdit na lednovém jednání pražských zastupitelů, aquacentrum ale otevřelo okamžitě po jejím předběžném dojednání.
Hrajeme podle pravidel
Magistrát předtím podle radního jednal podle platných grantových pravidel, kde je jasně definováno pravidlo „de minimis“ o nedovolené veřejné podpoře soukromých podnikatelů.
„Dotaci v tomto případě nebylo možné poskytnout z důvodu vyčerpání limitu. Rozpočet Prahy není nafukovací a značné ztráty pocítil právě v důsledku pandemie. Jako řádní hospodáři musíme především myslet na naše vlastní sportoviště,“ vysvětluje pražský radní pro sport Vít Šimral (Piráti).
Praha provozuje bazén Šutka, Výstaviště a Strahov. Celkem podporuje jedenáct subjektů, z toho tři formou de minimis, ostatní jsou spolky.
O dotační podporu si mohou každoročně zažádat všichni provozovatelé plaveckých bazénů, kteří splňují podmínky dotačního programu, včetně podpory de minimis. Právě finance mířící do sportu v hlavním městě se však aktuálně velmi zeštíhlují. Rozpočet čekají škrty, které se dotknou skoro všech. Rozdělování dotací je tak o to citlivější.
Škrty se dotknou i jiných sportů
Příkladem budiž pražský Sokol, který systému rozdělování peněz do sportu kritizuje.
„Systém dotací pro Českou obec sokolskou je dlouhodobě nesystémový a ve srovnání s ostatními sportovními svazy, nespravedlivý. Chceme, aby byla respektována i naše role,“ říká starostka Sokola Hana Moučková.
Sokol je totiž v očích státu či města vnímán jako střešní organizace. Dostává tak menší prostředky než sportovní svazy.
„Jenže my máme více než sto tisíc členů, kteří nejsou registrováni nikde jinde. Obvykle jde o menší děti a seniory,“ přibližuje Jiří Reichl, mluvčí Sokola.
Podle propočtů z Tyršova domu připadlo v roce 2020 na jednoho člena 387 korun. Když to činovníci srovnali s ostatními, překvapilo je to. Podle nich atletický svaz inkasuje od Národní sportovní agentury (NSA) více než dvojnásobek.
Sportovní dotace mimo magistrát rozděluje sportovištím právě NSA. Částky v řádech miliard k nim putují zejména prostřednictvím dotačních výzev „Můj klub“ a „Provoz a údržba“. Řešení vidí zástupci NSA v podpoře druhé výzvy, která se zaměřuje na energie, které zdražují.
„Pokud nechceme přihlížet zavírání sportovišť, musíme finančně posílit dotační výzvu Provoz a údržba, která sportovištím přispívá na provoz, zejména na energie,“ nastiňuje řešení mluvčí NSA Jakub Večerka.
