Poznat vzdálené světy exoplanet, výpravy kosmických sond nebo se proměnit v kosmonauta umožňuje návštěvníkům pozoruhodná výstava Dotkni se (exo)planet, kterou od tohoto týdně pořádá libeňský Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR.
Jsme ve vesmíru sami? I na tuto otázku může odpovědět výzkum exoplanet, dokonce možná už za pár let. Tajemství mimořádných těles, o nichž ještě před pár desetiletími neexistovaly vědecké důkazy, poodhalí také návštěvníci zmíněné výstavy.
„Zblízka prozkoumat povrch, minerály a horniny vzdálených světů, modely planet a exoplanet nebo kosmické sondy a vzácné meteority, které přinášejí důkazy o tom, jak to všechno začalo – kde se vzal náš svět. To je předmětem této výstavy,“ zve Martina Spěváčková z AV ČR.
Vzpomínka na Magion
Divákům badatelé představí například základní principy pátrání po exoplanetách. Návštěvníci si prohlédnou povrchy planet a modely kosmických sond, které nesou výraznou českou stopu. „Děti se mohou vyfotografovat jako první československý kosmonaut Vladimír Remek či americký astronaut Buzz Aldrin na povrchu Měsíce,“ uvedla Martina Spěváčková.
Týden Akademie věd
|
Akce nabídne i dokument o vzniku Magionu, první československé družice.
„Cílem bylo mít možnost měřit stejné jevy ve dvou bodech na oběžné dráze ve vzdálenostech desítek, stovek, možná tisíců kilometrů,“ vysvětlil ideu Magionu Pavel Tříska, jeden z tvůrců. Magion, vyvinutý pracovníky Geofyzikálního ústavu, se do vesmíru vydal před 43 lety. V náročných podmínkách pracoval tři roky.
Rudý Mars anebo jitřenku Venuši lze zahlédnout pouhým okem. Navzdory tomu jsou těžko dosažitelné a jejich fyzikální a chemická podstata zůstávala až donedávna téměř tajemstvím. U těles, která obíhají jinou hvězdu než naše Slunce, tedy u exoplanet, je poznání ještě komplikovanější. O jejich existenci vědci vědí jen díky rozboru světla jejich mateřských stálic. Navíc ještě před několika desetiletími neexistovaly vědecké důkazy, že u ostatních hvězd jsou planety.
Expozice představí i místa, kde experti pronikají do hlubin tajemství exoplanet. To, že se jedná o Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, není náhoda. Zde vznikají matematické modely přírodních a umělých dějů, jež se k nim vztahují.
„Přesná měření přinášejí zásadní informace o spektrech jednotlivých složek atmosféry, jejichž fyzikální charakteristiky a chemické složení odhalí v příštích dvou dekádách mise kosmických dalekohledů Jamese Webba a Ariel,“ vysvětlují vědci.
Webbův dalekohled odstartuje podle předpokladu v polovině prosince, pracovat bude 1,5 milionu kilometrů od Země. Na přípravě Arielu, jež se vydá do kosmu za sedm let, pracují i čeští experti. Ariel bude první mise věnovaná měření chemického složení a tepelných vlastností atmosfér exoplanet.
„Exoplanety a protoplanety v různém stadiu vývoje mohou naznačit, jakými kroky se mohly ubírat fyzikální a chemické procesy na Zemi, jak vedly k prvním biologickým strukturám a pak až k lidem,“ uvedl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Za zlatým řezem
„Týden Akademie věd bude pojat jako svátek instituce jako takové. Důraz budeme klást na prezentaci toho nejzásadnějšího vědeckého bádání a na aktuální úspěchy,“ popsala předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.
V programu si vyberou i příznivci geocachingu, kteří si vymění zkušenosti v Jenštejně v depozitáři knihovny Akademie věd ČR.
Jeden rok obětí, druhý rok trýznitelem je název projektu o fenoménu, kterým prošly generace mladých mužů. Přednášku si lidé vyslechnou 1. listopadu v posluchárně Fakulty humanitních studií UK.
Zlatým řezem si lámali hlavu již starověcí matematici. To, kde se lze s tímto geometrickým poměrem setkat, představí od 1. do 5. listopadu experti z Matematického ústavu. Ukážou i genialitu tvůrců staroměstského orloje.
