Kdyby po Karlově mostě chodili varani, bylo by to lepší. A proč tramvaje nemluví? Co si o Praze myslí prvňáci

Nejroztomilejší díl Linky M. Nastupte. Do redakce Metra tentokrát nevpluli historici ani experti na dopravu, ale šestnáct odvážných prvňáků z 1.B ze ZŠ Nedvědovo náměstí. Čekala je exkurze, otázky, smích – a hlavně mikrofony zapnuté na maximum. Děti nám prozradily, kde je nejkrásnější stanice metra, které zvíře připomíná tramvaj, kde je Praha nejvíc pohádková a klidně i to, proč jsou v novinách nejlepší křížovky (ano, dělá je děda Jirka!). Linka M je tentokrát o Praze očima dětí – bez filtru, bez nudy, s hláškami, které by žádný dospělý nevymyslel.

Putinův ministr nazývá ČR zemí nepřátel, ale jeho rodiče tu v klidu žijí, říká reportér

Rusko označuje Česko za nepřátelský stát, ale ruské peníze, nemovitosti i rodiny vysoce postavených funkcionářů tu zůstávají. Investigativní reportér Jiří Hynek ze serveru Odkryto.cz v Rozstřelu popisuje, jak si Rusové už od 90. let ukládají majetek v ČR, proč sankce často míří vedle a proč se Praha stala bezpečnou kasičkou pro postsovětské elity. V rozhovoru se kromě toho vrací i k vraždě František Mrázek, od níž letos uplyne dvacet let.

Od uhlí k čisté energii. Podle manažerky ČEZ to není ideologie, ale rozum

Zkratka ESG se stala politickým i byznysovým symbolem. Podle Michaely Chaloupkové z představenstva společnosti ČEZ ale nejde o ideologii ani povinný diktát z Bruselu. „Je to jen jiné pojmenování toho, jak se má firma chovat, pokud chce dlouhodobě fungovat,“ řekla manažerka v Rozstřelu. ESG podle ní pomáhá řídit rizika, udržet konkurenceschopnost a přitáhnout mladé talenty.

Historik boří mýty o Zápotockém. Nebyl kápo v koncentráku ani „hodný“ Tonda

Antonín Zápotocký patří k nejrozporuplnějším postavám českých moderních dějin. Lidový prezident, nebo cynický mocenský hráč? Historik Michal Stehlík v nové knize „Zápotocký - příliš mnoho životů“ rozebral zakořeněné mýty o „hodném Tondovi“, údajném kápovi v koncentráku, alkoholikovi či lháři z měnové reformy. V Rozstřelu vysvětlil, proč si lidovost nelze plést s lidskostí – a proč Zápotocký nebyl ani karikatura, ani oběť dějin.

Čeká nás rebelie? Staří bílí muži o důvěře vládě i roli Motoristů v politice

Vláda Andreje Babiše žádá Sněmovnu o důvěru. Jednání poslanců běží už druhým dnem. Získá koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů sobě, který se opírá o většinu 108 poslanců ze 200, nakonec důvěru? Co bude dělat Filip Turek jako zmocněnec pro Green Deal? Jaký je největší paradox Motoristů v politice? Nejen to v podcastu probrali Staří bílí muži.

S premiérem chystáme obrat ve vztazích s Čínou, říká v Rozstřelu Kmoníček

Česko nesmí chybět na čínském trhu, ale návrat musí být „v bezpečné verzi“, řekl v Rozstřelu iDNES.cz poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček. V rozhovoru naznačil, že s předsedou vlády připravují obrat v politice vůči Pekingu. Rozebral také Trumpův „únos Madura“, dominový efekt v Íránu i na Kubě a řekl, že klíčovým partnerem Česka zůstává Slovensko.

Kupka odmítá nálepku „strejce“. Koalice SPOLU už není ve hře

Devět krajských nominací a ambice vrátit ODS zpátky nad dvacet procent. Martin Kupka v Rozstřelu na iDNES.cz odmítl nálepku „strejce“, přiznal chyby v komunikaci a slíbil moderní pravicovou agendu: pružnější trh práce, víc motivace ve zdravotnictví, menší byrokracii i důraz na jasný zahraničněpolitický kompas. Projekt SPOLU teď není ve hře a spolupráci s vládou vylučuje, pokud nepůjde o konkrétní „pravicová“ opatření.

Chci návrat ODS k tvrdé pravici a kapitalismu, říká kandidát na šéfa ODS

Místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan mluvil v Rozstřelu na iDNES.cz otevřeně o tom, proč chce vést Občanskou demokratickou stranu, proč podle něj ODS „zestrejcovatěla“, proč by se nebál pravicových ekonomických reforem ani konce projektu SPOLU a proč se pravice musí znovu naučit přímo komunikovat s voliči.

Komunisti jsou jako škvoři pod kamenem, říká Sokol k zákazu propagace

Novela trestního zákoníku, která od ledna výslovně staví komunismus na roveň nacismu, podle advokáta a bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola nepřináší převrat. „Ve skutečnosti se skoro nic nezměnilo,“ říká. V Rozstřelu ale otevřel otázky, které budou dráždit: proč se roky řešil Hitler, ale ne Stalin – a co to udělá s komunisty, kteří se tváří, že „nesměřují k potlačování práv“.

Ambiciózní generace Z do 10 let prosadí čtyřdenní pracovní týden, říká expertka

Česko se podle šéfky ManpowerGroup a prezidentky Asociace personalistů ČR Jaroslavy Rezlerové dál propadá v postavení žen na pracovním trhu a pracovněprávní pravidla u nás připomínají „obří bibli“ ze šedesátých let. V Rozstřelu varovala, že umělá inteligence a nástup generace Z promění práci rychleji, než na to stát stihne reagovat. A přidala větu, která zní jako politická rozbuška: „Potřebujeme vyšší nezaměstnanost.“

Aby se to nějak nezvrtlo, bojí se Atapana. Chce do Venezuely za vězněným Čechem

Etnolog Mnislav Zelený-Atapana se proslavil badatelskými cestami k latinskoamerickým indiánům, ale jako bývalý velvyslanec v Kolumbii a Ekvádoru bedlivě sleduje i politických vývoj v regionu. O tom, co předcházelo zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jak se může situace dál vyvíjet, vyprávěl jako speciální host ve 25 epizodě podcastu Staří bílí muži.

Stanjura zklamal voliče nepravdivými čísly. Ekonom přesto věří v silný rok 2026

Schodek státního rozpočtu překročený o desítky miliard není jen účetní problém, ale zásah do důvěry v politiku. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Rozstřelu mluvil o nepravdivých položkách v rozpočtu, zklamaných voličích i tom, proč by rok 2026 mohl být pro českou ekonomiku překvapivě velmi úspěšný.

Peking i Musk mohou jazykovými modely manipulovat světonázor, varuje AI vizonář

Umělá inteligence není neutrální technologie ani pouhý pomocník. Podle vývojáře a analytika Jana Tyla do jazykových modelů vždy vstupuje prostředí, kultura i hodnoty jejich tvůrců – ať už vznikají v Silicon Valley, nebo v Číně. V Rozstřelu upozorňuje, že AI dnes dokáže nejen zpracovávat informace, ale i nenápadně formovat světonázor. Zároveň vysvětluje, proč mohou mít slovanské jazyky v AI nečekanou výhodu a proč je vlastní český model extrémně drahá cesta.

Prodávám hry proto, abych je mohl vymýšlet, říká autor Krycích jmen

Začalo to u počítačových her a koníčku, který přerostl v profesi. Herní designér Vlaada Chvátil v Rozstřelu popisuje, jak se z nápadu „na papírky a z půjčených kartiček“ stal celosvětový hit Krycí jména, proč je pro něj umělá inteligence spíš jazykový pomocník než spoluautor a jak vznikala foglarovská novinka Stínadla.

Mladí kluci si už pro radu nechodí, říká Piskáček. Hokej ho ještě neomrzel

Šestatřicetiletý obránce Jan Piskáček toho má za sebou už opravdu hodně, přesto říká, že ho hokej paradoxně baví stále víc. Proč mu v zámoří nabízeli kurzy herectví? V jakém dresu prožil svou osobně nejlepší sezonu? A chodí si dnes mladí hráči v kabině ještě pro radu? O tom všem mluvil zkušený hokejista s více než šesti sty extraligovými zápasy v podcastu Prodloužení.

Ruské ponorky představují nástroj jaderného vydírání, říká analytik Visingr

Nová ruská jaderná ponorka Chabarovsk má nést obří podvodní drony Poseidon a zapadá do mozaiky zbraní, jimiž se Moskva snaží demonstrovat sílu. V samotné válce na Ukrajině ale nehraje žádnou roli. Vojenský analytik Lukáš Visingr v Rozstřelu vysvětluje, proč jsou ponorky především součástí jaderného odstrašování, jak se šíří jejich technologie i proč mají ruské stroje čím dál větší technické potíže.

Giganti sázejí na malé jádro. ČEZ postaví modulární reaktory

Energetický kolos ČEZ vlastní přibližně 20 procent v britské společnosti Rolls-Royce SMR. Ta už letos v listopadu uvedla, že postaví první tři modulární reaktory ve Velké Británii. První malý reaktor by měl u nás vzniknout u elektrárny Temelín v polovině 30. let. Do budoucna mohou malé reaktory zajistit stabilní, lokální a zároveň šetrnou výrobu elektřiny. V nové epizodě podcastu Industrial o tom mluvil Petr Třešňák, který se podílí na rozvoji malých modulárních reaktorů v rámci skupiny ČEZ.

Ani vražda, ani sebevražda. Badatel rozkrývá v Rozstřelu smrt Jana Masaryka

Jan Masaryk zemřel v březnu 1948 pod okny Černínského paláce – a česká společnost se desítky let pře o to, zda šlo o vraždu, nebo sebevraždu. Novinář a spisovatel Jaroslav Mareš o komplikované kauze napsal knihu „Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka“ a v Rozstřelu popsal, proč obě „velké“ verze považuje za neudržitelné, jak rozebral tisíce stran spisů a proč mu po odečtení legend zůstala jediná střízlivá možnost.