„Překvapilo mě, že na Žatecku, kde jsem začínal svou pedagogickou dráhu, žije právě tento druh myšice, který dostal jméno po Cimrmanovi. Jsem na to hrdý. Už máme planetku, rostliny. Po Járovi se jmenují školy, ulice. A nás už hlodalo, že to končí. A najednou Plzeň a hlodavec,“ prohlásil v Plzni Zdeněk Svěrák.
Zdeněk Svěrák je patronem myšice |
Na otázku, zda není pro velikána Járu Cimrmana myš málo, odpověděl: „Já se nad tím zamyslím. Ale jsem spokojený. Hlavně kvůli tomu, že se myšice rozmnožuje a jsou jí už celé rodinky. Takže nezahyne.“
Je prý možné, že se na svého myšího svěřence občas přijede podívat. „Nemohu to vyloučit, ale ani slíbit,“ dodal.
Pozvání do Plzně přijal rád. „Říkal jsem si, že by se hodilo, abych vám tu řekl několik vět o vztahu Járy Cimrmana ke zvířatům. Jednou větou, byl to vztah vřelý. Miloval všechna zvířata bez rozdílu srsti nebo opeření. S výjimkou potkanů. Myši měl rád. O bílých myších se mu i zdálo. Ale potkany z duše... neměl rád,“ parafrázoval Svěrák věty, které jsou součástí semináře k jedné z prvních cimrmanovských her, Aktu.
Pohovořil také samozřejmě o zvířeti, které měl Cimrman naopak nejraději. A to byla slepice. Zejména ta, kterou pojmenoval Zora a neúspěšně se ji snažil vycvičit k rozvazování tkaniček bot.
Jiná tak malá myš tu nežije
Myšice Cimrmanova se vyskytuje pouze v plevelné vegetaci v blízkém okolí Žatce. V letech 1974 až 1981 byly na Žatecku sbírány vývržky sov pálených. Při jejich zpracování byly nalezeny pozůstatky malého druhu myšice.
„Porovnáním s lebkami myšice malooké, jediného tak malého druhu ve střední Evropě, byla zjištěna podobnost, ale také určitá odlišnost,“ uvedl Tomáš Peš z plzeňské zoo.
Na základě těchto zjištění byla myšice popsána Vladimírem Vohralíkem v roce 2002 jako nový poddruh. „Jméno autor zvolil na počest Járy Cimrmana. Kdo jiný by měl nést jméno největšího Čecha než jediný český endemický obratlovec,“ doplnil.
