Mladá rodina z Tachovska se posledních pět let neustále bála, co jim sousedka zase provede. Teď si mohou oddechnout, psychicky nemocná žena bude s jistotou delší dobu v péči uzavřeného oddělení psychiatrické nemocnice. Rozhodnutí odvolacího soudu je pravomocné.
Spis barvitě popisuje, co všechno museli sousedé nemocné ženy snášet. Když jezdili manželé domů, Marie G. bydlící asi 90 metrů od jejich domu stávala u jediné příjezdové cesty. Někdy jen nadávala a vyhrožovala. Jindy malovala na kmeny stromů u jejich domu šibenice, když jeli i s dětmi v autě kolem ní, stávala u cesty s hořícími kříži.
Křičela na ně: „Chcípněte! Zdechněte! Všechny proklínám, vlezte do hrobu!“ Ječela, že jim přeje smrt, polila jim plot červenou barvou, na zahradě ustřihla dětem terorizované rodiny provazy od houpačky, kolem jejich domu rozsypávala sůl. V noci rodinu budila, podávala vymyšlená trestní oznámení, že jí rodina krade jídlo nebo že jí soused probodl pneumatiky u traktoru. Dokonce volala i zaměstnavateli souseda a pomlouvala ho v práci.
Až když loni v červnu surově zaútočila sousedku, skončila ve vazbě. Ženu nejprve srazila pěstí do příkopu s vodou. Tam si na oběť sedla a mlátila jí pěstí do obličeje. Navíc se jí snažila natlačit své prsty do očí. „Oči aby vám vydloubali,“ opakovala tehdy útočnice.
Nerozlišovala realitu a bludy
Že má útočnice psychické problémy lékaři věděli. Několik let už chodila k psychiatrovi, předepisoval jí léky. Ale až soudní znalkyně objevila, že onemocnění je mnohem vážnější. Marie G. podle jejího zjištění nedokáže rozlišit realitu od bludů.
„V rámci ambulantní léčby změnu medikace striktně odmítala. Trestní stíhání vnímala jako spiknutí, vidí se jako oběť, je nebezpečná pro společnost. Činu se dopustila v době, kdy navštěvovala psychiatrickou ambulanci. Léčba byla nedostatečná, proto navrhuji ústavní psychiatrickou léčbu. Je nebezpečná pro společnost, její chování je nevyzpytatelné, nemá na onemocnění náhled,“ konstatovala psychiatrička Eva Navrátilová.
Žena děsila sousedy čarodějnickými rituály, dostala podmínku a musí se léčit |
Loni před Vánoci přivezla eskorta Marii G. k tachovskému soudu. Žena byla obžalovaná z nebezpečného pronásledování i těžkého ublížení na zdraví, protože u napadené se po červnovém útoku rozvinula posttraumatická stresová porucha. „Přiznávám vinu. Je mi to líto. Napsala jsem jim omluvný dopis,“ prohlásila tehdy Marie G.
Podle soudu bylo už samotné prohlášení viny pozitivním signálem. Žena si podle něj začala uvědomovat, že dělala špatné věci. I když jí hrozil trest mezi třemi až deseti roky vězení, nakonec dostala v Tachově roční podmíněný trest s tříletou zkušební dobou a psychiatrické léčení v uzavřeném oddělení specializované léčebny. Zatímco žena s trestem souhlasila, státní zástupkyně se ihned odvolala. Volala po přísnějším trestu.
Prioritou je zahájení léčby
Odvolací soud v pondělí pravomocně potvrdil délku podmíněného trestu i nařízení psychiatrické léčby. Obžalovaná, která je od 4. června loňského roku ve vazbě, předem písemně požádala soudce, aby ji k plzeňskému soudu eskorta vůbec nevozila.
Předseda senátu odvolacího soudu v Plzni František Pokorný při odůvodňování už pravomocného rozsudku řekl, že při přezkoumávání verdiktu tachovského soudu neměli problém s podmíněným trestem ani nařízeným ochranným léčením v ústavu.
„Myslíme si, že podmíněný trest a především ochranné léčení je nutné upřednostnit před jakýmkoli jiným trestem. Protože trest není nepodmíněný, pominuly důvody vazby. Pro paní odsouzenou to znamená, že bude ještě dnes převezena do psychiatrické nemocnice a bude moci započít léčba, aby přestala být nebezpečná pro společnost,“ vysvětlil soudce Pokorný.
18. prosince 2024 |
Jestli bude žena na uzavřeném oddělení psychiatrické nemocnice měsíce, nebo spíše roky, nedokáže nikdo říct. Na základě závěrů znalců bude soud pravidelně posuzovat, jak se léčba ženy vyvíjí a zda je ještě zapotřebí pokračování v intenzivní léčbě v ústavu.
Odsouzená musí podle soudu zaplatit zdravotní pojišťovně přibližně 27 tisíc korun a dalších 12 tisíc zraněné ženě. „V důsledku jejího jednání došlo u poškozené k rozvoji posttraumatického stresového syndromu. Poškozená má poruchy spánku, pořád se vrací k napadení, je lítostivá, plačtivá, má úzkosti a tendenci vyhýbat se společnosti,“ vypočítala u tachovského soudu státní zástupkyně.
