Nejprve by se v roce 2021 mělo prodávat 55 procent českých potravin, do roku 2027 by pak podíl měl stoupnout na 85 procent.
„Prospěšné by to bylo minimálně v tom, že bychom zvedli stavy hospodářských zvířat a přiblížili bychom se koncentraci v západní Evropě, kde je dnes mnohem vyšší. Díky tomu bude v půdě víc organické hmoty, kterou zvířata produkují. Půda díky tomu zadrží více vody, což v době deficitu vody potřebujeme,“ přiblížil šéf Agrární komory Plzeň Jaroslav Šíma.
Pomohlo by to podle něj nejen krajině, ale i zemědělcům. „My nejsme Němci nebo Rakušané, kteří v sobě mají, jak já říkám, potravinový nacionalismus, nakupují místní zboží a tím podporují svoje sedláky. I obchody u našich západních sousedů si kvůli tomu netroufnou objednat jiné zboží než domácí. Zkrátka zákazníci ho chtějí a my i kvůli 40 letům socialismu potřebu podporovat místní zemědělce v hlavách nemáme,“ popsal Šíma.
O tom, že by předepsaný podíl českého zboží v obchodech pomohl českým sedlákům, je přesvědčen také Richard Schwarz, spolumajitel firmy Sady Schwarz Vranov, která hospodaří na 40 hektarech sadů.
„Zákazník by možná spokojený nebyl. U jablek jsou odrůdy, které se v Česku vypěstovat nedají a dovážejí se třeba z jižní Ameriky. O ty by pak byli lidé ochuzeni, což trochu zavání socialismem,“ poznamenal Schwarz.
České jabloně mizí z polí závratným tempem
Na druhou stranu připomněl, že české jabloně z polí mizí závratným tempem. Ještě před deseti lety měli ve Vranově třikrát větší výměru jabloňových sadů než dnes.
„Jabloně jsme vytrhali a je tam pole, které jsme pronajali malým soukromníkům. Ti tam pěstují třeba řepku,“ poznamenal Schwarz.
Sám už na zmenšené výměře pěstuje jen ta jablka, která může prodat ve svých prodejnách na farmě a v Plzni. Jen deset procent dnes prodává obchodním řetězcům. Důvod je jednoduchý: když prodá jablka řetězcům, má jen minimální nebo žádný zisk.
„My dostaneme od řetězců sedm korun za kilogram jablek, ale v super nebo hypermarketu pak naše jablka vidím za 29,90 Kč v akci, takže marže je zhruba 300 procent. A zákazníci se pak diví, že máme vysoké ceny potravin,“ popsal Schwarz.
Když prodává jablka ve svých prodejnách, stačí mu prý marže kolem 100 procent a ceny má pak nižší.
„To je výsledek obchodní politiky obchodních řetězců, které nakonec nakupují většinu jablek z Polska. Produkce je tam více podporovaná státem třeba nižšími odvody na sociální pojištění, takže cena sedm korun za kilogram se zdá Polákům zajímavá,“ popsal Schwarz.
Soběstačnost u vepřového masa je 50,7 procenta
Podle jeho názoru by soběstačnost Česka v produkci jablek mohla být mnohem vyšší, než je dnešních zhruba 50 procent. Podobné je to u vepřového masa, kde je podle komoditních karet ministerstva zemědělství soběstačnost 50,7 procenta, u drůbežího masa 67,6, u vajec 86,6.
Odmítá i argument, že zásadou Evropské unie je volný trh.
„A odpovídá evropskému právu to, že český zemědělec má menší finanční podporu než zemědělec v Německu, Rakousku nebo v Polsku? To není žádný trh,“ zlobí se Šíma. To je podle něj důvod, proč český sedlák podporu třeba v podobě většího podílu českého zboží v obchodech potřebuje.
Hospodářská komora České republiky návrh označila za nepřípustný zásah do podnikání.
„Smlouva o fungování Evropské unie v článku 34 jasně uvádí, že množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. Předložený návrh jasně porušuje pravidla jednotného trhu Evropské unie,“ sdělil pro ČT prezident komory Vladimír Dlouhý.
