Střecha plzeňského paneláku se zazelená, vznikne na ní relaxační zóna

  • 16
Na sedmipatrovém panelovém domě v Plzni na Slovanech vznikne pobytová zelená střecha se zázemím pro relaxaci. Většinu plochy pokryje tráva a zbytek suchomilné rostliny. Na projektu, který je v kategorii starších bytových domů na sídlištích výjimečný, se začalo pracovat loni a společenství vlastníků do něho dá sedm milionů korun.

Je to rarita republikového formátu. Na dlouhém sedmipatrovém panelovém domě v Krejčíkově ulici vznikne pobytová zelená střecha. Pro samotnou zeleň je vyhrazeno 650 metrů.

Iniciativa společenství vlastníků přišla v době, kdy se zdůrazňuje význam zelených střech nebo fasád zejména ve městech. Ta bývají v létě přehřátá a vysušená.

Zelené střechy dokážou ochlazovat okolí a zadržují dešťovou vodu, která by jinak skončila v kanalizaci. Města proto začínají budovat zelené střechy na svých objektech a přidávají se soukromé firmy či státní instituce. V kategorii starších bytových domů na sídlištích je to výjimečné.

Na projektu v Krejčíkově ulici v Plzni se začalo pracovat loni. Celá akce bude stát zhruba sedm milionů korun a společenství vlastníků na ni použije pětimilionový úvěr.

Zatím v Plzni není známý případ, kdy by zelená střecha vznikla na velkém panelovém domě. Předseda společenství vlastníků Petr Linhart řekl, že je možné, že projekt tohoto typu dosud v Česku nemá obdoby. Už jenom to, že se na takový záměr a jeho financování z úvěru podařilo získat dostatečnou podporu ve společenství, je pozoruhodné.

Petr Linhart uvedl, že střecha domu z roku 1967 byla budovaná jako pobytová a dá se na ni vyjít ze schodiště. Nikdy ale jako pobytová nesloužila. Zhruba před dvěma roky společenství rozhodlo, že se to změní, a začalo se s přípravami.

Zelenou střechou se zvedne i hodnota nemovitosti

A jak se podařilo pro nákladnou akci získat dostatek vlastníků? „Říkali jsme, že stejně potřebujeme střechu rekonstruovat. A měli jsme možnost prostor střechy zhodnotit i s ohledem na životní prostředí. Navíc tam bude možné udělat třeba pískoviště pro děti nebo záhony s ředkvičkami a mrkví,“ vysvětluje Petr Linhart.

Na ploše budou lavičky, ze kterých bude výhled na Plzeň a okolí. Předseda společenství vlastníků se domnívá se, že lidé pro zelenou střechu byli například i proto, že se tak zvedne hodnota nemovitosti a tím i jejich bytů.

„Pokud máte nad sebou zahradu a budete chtít byt prodat, dostanete se s cenou o sto nebo dvě stě tisíc výš,“ říká. Upozorňuje, že například v bytech v nejvyšším patře zelená střecha ve vedrech pomůže udržet příjemnější teplotu.

„A už to, že máte možnost jít si někam sednout a koukat do zeleně, je výhoda,“ uvedl.

Dnes je na domě vybudovaná základní spodní vrstva s izolací a nad ní uložená dlažba, po které se bude chodit. Na jaře střecha dostane vrstvu substrátu a kačírku a přijde na řadu zeleň – tráva a půdokryvné rostliny.

Slavnostní otevření plánují na říjen

Dělníci by měli odejít na konci června. Až se vegetace uchytí a povyroste, je na programu slavnostní otevření, které je plánované na 1. října.

Město přispěje na zelenou střechu 615 tisíci korunami. Náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule projekt označil za výjimečný. „Je to průlom z hlediska adaptace na změnu klimatu ve městě,“ prohlásil.

Vozobule připomenul, že i radnice chystá podobné projekty na městských budovách. „Jde o využití zelených střech jako potenciálních chladičů města,“ uvedl.

Přeměna by mohla být inspirací pro obyvatele dalších domů

Předseda komise rady města pro životní prostředí hydrobiolog Jindřich Duras považuje přeměnu střechy na panelovém domě za skvělou záležitost. Domnívá se, že by se mohla stát inspirací pro obyvatele dalších bytových domů.

„Vidím v tom velkou sílu pozitivního příkladu. Je to příběh, který dokládá, že když se chce, tak to jde. Ukazuje, že to může zvládnout i společenství vlastníků a že je to schůdná cesta,“ prohlásil Duras.

Ten upozornil, že podobných domů se střechami, které snesou větší zatížení, je v Plzni víc, a i na nich by tedy také mohly vzniknout zelené střechy. „Potřebovali bychom zřídit nějaký komunikační portál, kde by zájemci získali informace a doporučení, jak mají postupovat, jaké jsou dotační možnosti, s kým o tom mají jednat,“ konstatoval Duras.

Tvrdí, že k tomu může město získat zkušenosti například v Brně nebo ve Vídni, kde už takové systémy fungují.