Novému trendu hospodaření s vodou by se měla postupně přizpůsobovat veřejná prostranství a veřejné budovy. Dešťová voda by neměla končit v kanalizaci, ale v zásobnících.
Současná dlouhotrvající vedra a sucho jenom podtrhují naléhavost změny přístupu k využití vody.
Zastupitelé Plzně schválili, že se Útvar koncepce a rozvoje města zapojí do programu, který se problematikou změny klimatu zabývá a má občanům i představitelům veřejné správy vysvětlovat, jak lze na nové podmínky reagovat a že investice do této oblasti jsou potřebné. Partnerem projektu má být například i Západočeská univerzita.
Na 4. základní škole vznikne zelená střecha
Jedním z významných celoměstských problémů s mnoha důsledky je dosavadní velmi špatné hospodaření s dešťovou vodou.
„Okamžitě se svádí do kanalizace. Nedostatečná je možnost vsakování srážkové vody i její využívání jako vody užitkové, například pro zalévání zeleně či kropení komunikací. Navíc chybí městu marketingový plán, který by posílil povědomí o problematice nakládání s dešťovou vodou u veřejnosti,“ prohlásil náměstek primátora Plzně Pavel Šindelář z ODS.
Šetřete vodou, žádá radniceMěsto Plzeň žádá občany, aby maximálně šetřili pitnou vodou, nenapouštěli nebo nedopouštěli bazény, nezalévali pitnou vodou zahrady a nemyli osobní vozidla. Omezení dodávky pitné vody se zatím obyvatelé Plzně bát nemusí. Situace na řekách je pod dlouhodobým průměrem. Kdo by z nich chtěl odebírat vodu, musí mít platné povolení. |
Podle zástupců magistrátu je při intenzivních srážkách ve městě přetížená kanalizace a silně znečištěná voda se pak dostává do vody povrchové bez vyčištění, což zhoršuje kvalitu vody v řekách.
Projekt zaměřený na dešťovou vodu je součástí připravovaného plánu, který má Plzni pomoci reagovat na změny klimatu a využívat k tomu různé dotace.
Náměstek Šindelář uvedl, že je potřeba například nový způsob odvodnění městských území, který zastaví prudký odtok vody. „Tak, aby odvodnění staveb a území bylo bezpečné a nedocházelo k zaplavování obce a aby se voda pokud možno dostala zpět do malého vodního oběhu, nikoli do vodních toků,“ vysvětlil.
Ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká prohlásila, že se už pracuje na konkrétních projektech: „Aktuálně je to například příprava takzvané zelené střechy (porostlé zelení, pozn. red.) na 4. základní škole,“ sdělila. Tvrdí, že důležitá bude osvěta a vysvětlování, proč jsou podobné akce potřebné.
„Aby bylo jasné, že se tohle nedělá jen proto, že je možné použít dotaci, ale proto, že to může pomoci lidem i městu. Jde o to, že není tak důležité, když to bude stát o něco víc, ale podstatné je, že to potřebujeme, aby se tady líp žilo,“ konstatovala Vostracká.
Podle ní je zapotřebí na změnu klimatu nezapomínat, i když se začnou počítat peníze.
„Je dobré myslet například na to, že zelená střecha na škole přinese dětem lepší prostředí a nebudou muset ve třídách sedět v horku. Jakmile lidi pochopí souvislosti, pak se podobné projekty snáz prosadí,“ uvedla.
Vostracká tvrdí, že už existují doklady toho, že se jedná o správná řešení. „Například zelená střecha na mateřské škole ve Lhotě funguje naprosto skvěle.“
Vostracká připomíná, že v otázce hospodaření s dešťovou vodou zdaleka nejde jenom o zelené střechy. „Ale o zadržení vody v přírodě, což se povedlo například vybudováním jezírek v Lobzích. Nebo o stavbu parkovišť ze zatravňovacích tvárnic a zřizování přírodních příkopů, aby se voda neodváděla do řek potrubím, ale mohla se vsakovat do okolí,“ řekla ředitelka.
Jedním z dalších ukázkových projektů na využití dešťové vody se má stát rekonstrukce Jiráskova náměstí na Slovanech. Tam se s podmínkami pro vsakování a zadržování vody počítá. Voda už nemá končit v kanalizaci.
„Teď se například také prověřuje možnost zachycovat dešťovou vodu ze střech domů kolem Borského parku. Mohla by se používat pro zavlažování parku,“ řekla Vostracká.
