„Pověst stavebnictví není dobrá, kombinuje se to s touhou po maturitním vzdělání, ať je jakékoli, a touhou mnoha mladých hlavně sedět v kanceláři. Z učňovského vzdělávání jsme udělali něco neplnohodnotného. Mluví se totiž o tom, že jestli má vzdělání za něco stát, musí být s maturitou, a to bez ohledu na to, jaké je uplatnění. Ve stavařině je ale nyní skvělé,“ líčí ředitel Středního odborného učiliště (SOU) v Plzni Miloslav Šteffek.
Dodává, že hlavně v nedostatkových takzvaných střechařských oborech, jako je klempíř, tesař či pokrývač, jsou absolventi placení velmi dobře, nadstandardními výdělky se mohou podle Šteffka pochlubit i obkladači.
Na otázku, jestli nezájem deváťáků není daný chováním stavebních firem, odpověděla ředitelka Středního odborného učiliště Horšovský Týn Miluše Fousová, že to není ten hlavní důvod. „Je to nastavením ve společnosti, kdy většina lidí vnímá zedníka jako něco podřadného, obor dehonestují repliky typu, když se budeš špatně učit, půjdeš na zedníka,“ vypráví Fousová.
Mladí nechtějí pracovat, nejraději by seděli u počítače
Na základních školách by podle ní výchovní poradci měli vysvětlovat rodičům, že obor je perspektivní, protože dnes už se používají jiné materiály, jiné technologie, leckde se staví s pomocí stavebních robotů. „Spousta materiálů už je připravená, zedníci už je jen rozmíchají. A třeba tesaři zcela běžně využívají CNC stroje,“ doplňuje Šteffek.
Podle Fousové dnes nikdo nechce pracovat, ale chce sedět u počítače. „Je smutné, že jsme procitli až nyní, protože nejen já, ale i další ředitelé léta upozorňují na hrozící tragický nedostatek pracovníků. Nikdo na to moc neslyšel a stále se propaguje všeobecné vzdělávání. Ale některé děti na toto vzdělání nemají kapacitu. Měli bychom vysvětlovat rodičům, že když někdo dělá řemeslo, může to být naplňující v tom, že se jedná o obory potřebné pro růst prosperity společnosti. To bohužel ve veřejném prostoru nezaznívá,“ nastínila Fousová.
Podle ní Češi vždycky byli národem šikovných řemeslníků, což se ke škodě mladých lidí velmi potlačilo. „Když bude chlapec šikovný, může si udělat dvouletou nástavbu, což je úžasná kombinace k tomu, aby si založil malou zednickou firmu. Takové na trhu chybějí a z toho důvodu mají velmi dobré vyhlídky na dobrý zdroj obživy. Absolventi pak finančně strčí do kapsy lidi, kteří pracují v kanceláři,“ míní Fousová.
Učiliště má místo pro přijetí 15 lidí, ale zatím má na seznamu jen deset uchazečů. Škola by počet ráda dorovnala s pomocí druhého kola přijímacího řízení. Před více než deseti lety měla ale i dva učitele odborného výcviku, a mohla tak přijmout i 24 lidí ročně.
Nezbývá nic jiného, než do Česka vozit zahraniční dělníky
Podobně je na tom i Střední odborná škola a učiliště v Sušici. „Oba obory – zedník a zednické práce, se nenaplní nikdy, proto vždy otvíráme jen jeden obor,“ říká pracovnice školy Ivana Kodýtková.
Zatím v prvním kole přijali dva uchazeče, míst je přitom 12. „Zájem je malý dlouhodobě, zatím obor ale držíme, protože někdy tam přecházejí učni z oborů automechanik, opravář zemědělských strojů či autoelektrikář, kteří učivo nezvládají,“ popsala Kodýtková.
V prvním ročníku nyní studuje šest zedníků, v druhém pět a ve třetím tři, přitom v každém ročníku by mohlo být 12 lidí. Stavební firmy prý ve škole nabízely učňům stipendia a zájem se stejně nezvýšil.
Šteffek připomněl, že desítky let trvající nezájem vedl k tomu, že řada původně stavebních učilišť se přeorientovala na jiné obory. „České učňovské školství teď proto není schopné poptávku českých stavebních firem nasytit. Obávám se, že nám nic jiného nezbyde, než sem vozit zahraniční dělníky,“ vysvětlil Šteffek.
Z nedávné analýzy pracovního portálu jenprace.cz se nedostatek pracovníků týká 85 procent stavebních firem v Česku. Upozornil na to Český rozhlas. Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research, která se na stavební trh zaměřuje, rozhlasu sdělil, že nedostatek lidí je ve stavebnictví fatální, navíc se týká nejen dělnických pozic, ale i technického managementu.
„V posledních letech se prohlubuje kvůli odchodu zkušených pracovníků, kdy jednoduše řečeno generace, u které se nosila loajalita a pracovní nasazení, odchází do důchodu. Bohužel, i kvůli nízkému zájmu mladé generace o jednotlivé stavební obory chybí 30 až 40 tisíc lidí napříč obory v celé České republice,“ uvedl Vacek.
Přiznal, že to způsobuje problémy v podobě zpožďování výstavby, růstu cen zakázek nebo snížení kvality zakázek v případech, kdy se tlačí na termíny a lidé chybějí. „V případě regionu, kde je pracovní trh vyčerpaný, může docházet k tomu, že se projekty nerealizují,“ dodal Vacek.
29. září 2024 |
