"Jestliže věděli, že tání a déšť přijde, tak neměli upouštět z Hracholusek 30 kubických metrů za sekundu, ale 55 až 60, což je největší možný odtok, než se řeka Mže vylije z břehů. Oni začali upouštět teprve tři až čtyři dny před tím, než začalo tát. Navíc věděli, kolik je sněhu na horách," postěžoval si starosta Bdeněvsi Josef Šmíd.
Podle něj kdyby vodohospodáři postupně zvyšovali odtok na 70 až 80 kubíků za sekundu, tak by se trochu z břehů řeka vylila, ale nestalo by se to, co ves zažila v sobotu a v neděli při nekontrolovatelném odtoku z Hracholusek.
Tolik vody z Hracholusek neteklo ani v roce 2002
"Ani při největší povodni v roce 2002 nebyl tak velký odtok," posteskl si Šmíd. Podle něj měla letošní povodeň na Bdeněves dvakrát větší dopad než ty předchozí v letech 2002 a 2006. Zasahovalo zde pět hasičských jednotek.
Rozvodněná Mže zatopila rodinné domy v Plzni Radčicích
"Hned jak jsme se dověděli, že začne tát, jsme začali odpouštět. Odtok nemůžeme zvýšit hned z 20 na 50 kubíků, musíme zvyšovat postupně, aby nedošlo k záplavám," brání se ředitel Povodí Vltavy v Plzni Miloň Kučera. I při přítoku 300 kubíků se podle něj může odpouštět jen 50 kubíků, což je dáno manipulačním řádem, aby přehrada neohrozila obce pod ní. "Čím větší přítok je, tím rychleji se přehrada naplní. A pak co přiteče, to odteče," vysvětlil Kučera, podle kterého přehrada není samospasitelná. Pouze pozdrží povodňovou vlnu, ale nezadrží veškerou vodu.
Přetékající přehrada Hracholusky 15. ledna
Pavel Brůha, který nyní vyklízí zatopenou chatu pod Hracholuskami, si myslí, že ostatní přehrady na vltavské kaskádě upouštěly před táním víc. "Proto se tam nic velkého nestalo, zatímco v západních Čechách to bylo nejhorší," řekl.
Podle Kučery povodí reagovalo na hydrologické předpovědi ideálně. "Ale když nastoupí takový razantní teplotní nárůst a takovéto přítoky, tak na to reagovat nejde. Loni bylo v povodí Berounky 570 až 580 milionů kubíků vody ve sněhu, letos to bylo 500. To znamená o dost méně, a přitom loni jsme o tání vůbec nevěděli," srovnal Kučera.
Zábrany ochránily Roudnou před zatopením
Šéf povodí se brání i tím, že nejde nechat přehradu upuštěnou takzvaně na sucho. Drží se minimální zimní hladina Hracholusek. "I kdyby byla přehrada vypuštěná na dno, tak bychom zachránili možná 12 hodin," myslí si Kučera.
Přípravy na velkou vodu v Bdeněvsi pod přehradou Hracholusky (15.1. 2011)
Povodí Berounky by podle něj dopadlo mnohem hůře, kdyby nebyly vybudovány protipovodňové zábrany v Plzni na Roudné. Bez nich by byla tato oblast zřejmě znovu zatopená.
"Navíc povodí provedlo další dvě manipulace. Požádali jsme o mimořádnou manipulaci na přehradě České údolí. Když došlo k neřízenému odtoku z Hracholusek, tak se masa vody zbrzdila tím, že dispečink vypočítal, kdy voda přijde do Plzně. Pak přivřel odtok z Českého údolí, čímž se snížil průtok v Radbuze. Jen tak se nám nestřetly dvě větší vody. To samé jsme udělali na vodní nádrži Lučina u Tachova, která je také na Mži. Snažili jsme se udělat maximum," doplnil Kučera.
Dispečink povodí nyní zpracovává analýzu povodně, která má jasně ukázat, zda mohli reagovat jinak.
