Co přinesl nedávný protest lékařů proti nadměrným přesčasům? Přispěl k debatě o lepší budoucnosti zdravotnictví?
Určitě ano, ale byl to jen první poločas. Připravuje se druhý krok, kdy se má sejít pracovní skupina, která má na zlepšení pracovat dál. Jde o to, aby lékaři nebyli v takové míře závislí na přesčasech a aby hlavní ohodnocení měli v základním platu, což nikdy nešlo. Lékaři se nyní přesčasových služeb drží, protože vědí, že kdyby nesloužili, budou mít šedesát procent peněz.
Není to tak, že stát potřebuje, aby sloužili, a tímto způsobem je k tomu tlačil?
Bylo to vzájemné přetlačování. Zaměstnavatel věděl, že na nás má páku, protože peníze za služby potřebujeme. My zase měli páku na něj, protože jsme mohli říci: Nebudeme sloužit, když platy nebudou vyšší. Tím jsme tlačili na management nemocnice a na ministerstvo. Boj ale není u konce. Nyní začaly takzvaně od nuly běžet přesčasy, ale je jasné, že někdy kolem poloviny roku se vyčerpají. A pak se uvidí.
Proč se v nemocnici neplatí strava? Chvíli se platila stokoruna, ale zrušilo se to. A když je dnes ve fakultní nemocnici 1 759 lůžek, přichází o vyšší miliony korun měsíčně.
