Co nového se vám konkrétně povedlo?
Podařilo se nám připravit termochromický povlak, který má sendvičovou strukturu složenou ze tří vrstev. Dohromady mají zhruba 400 nanometrů, což je stopadesátkrát méně, než má lidský vlas. Hlavním materiálem je wolframem dopovaný oxid vanadičitý. Když se správně připraví, což se nám podařilo, může fungovat jako takzvané chytré okno. Není to poprvé, co se nám nebo i jiným laboratořím povedlo tento materiál umístit na sklo. Ale vždy šlo jen o plochy v řádech několika centimetrů čtverečních. Jádro úspěchu tkví v tom, že tentokrát jsme výzkum přenesli do partnerského pracoviště ve Fraunhoferově institutu v Drážďanech, kde mají podstatně větší zařízení než u nás v laboratoři. Tenkou vrstvičku jsme tak mohli nanést na mnohem větší podklad. Jde o velice tenkou skleněnou fólii o ploše v řádech metrů čtverečních.
Jsme první na světě, komu se něco podobného podařilo. Navíc u tohoto materiálu je třeba ladit spoustu vlastností. Původně má přechodovou teplotu asi 68 stupňů. To je nepoužitelné. Když přidáte nějaký jiný prvek, můžete teplotu regulovat. Nám se osvědčil wolfram. Čím více ho přidáte, tím více teplota klesne. Není úplně samozřejmé, že by se to všem podařilo. Když nemáte know-how, podaří se vám třeba snížit teplotu, ale už vám nefunguje to přepínání.
Celý jev spočívá v tom, že materiál při určité teplotě změní své vlastnosti a začne odrážet infračervené záření. Díky tomu se v budově udržuje tepelný komfort.
