„V nemocnici působilo asi 300 vojáků včetně 40 sester a zhruba 40 lékařů důstojníků, vedle byl ještě tábor americké armády, to vše nyní ověřujeme,“ popsal vedoucí katedry archeologie Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Pavel Vařeka.
Připomněl, že nemocnice neplnila jen roli, že by ošetřovala raněné vojáky, ale hlavně pomáhala civilnímu obyvatelstvu. „Sehrála v Plzni obrovskou roli, protože poskytovali lékařskou péči Plzeňanům, měli totiž penicilin a zachraňovali životy. Nemocnice se stala významnou součástí historické paměti,“ popsal Vařeka.
I proto chtějí archeologové vytvořit virtuální rekonstrukci, aby si například návštěvník Plzně mohl zajet na místo, stáhnout si aplikaci do mobilního telefonu a projít si virtuálně celou nemocnici.
Archeologové shání snímky amerického letectva
Aby mohli archeologové nemocnici přesně zaměřit, snaží se získat letecké snímky amerického letectva. „Máme letecké snímky amerického letectva United States Army Air Forces před osvobozením, kdy se bombardovala Plzeň, v té době ale ještě v Borském parku nic nestálo. V době od května do září, kdy nemocnice na místě fungovala, se nám nepodařilo od Američanů získat žádný snímek. Jestli to vůbec fotili,“ nastínil Vařeka.
Archeology navedou i takzvané vegetační příznaky, které jsou patrné na snímcích z roku 1946, kdy celou Plzeň a okolí fotila Československá armáda. „V trávě jsou tam patrné vydupané plochy a otisky míst, kde stály stany, 80 až 90 procent nemocnice zasahovalo pod kurty, jen část zasahuje do Borského parku,“ sdělil Vařeka, podle kterého by měl být výzkum hotový do konce roku.
Součástí bude i geofyzikální průzkum georadarem, což je jakýsi vozíček, který jezdí po ploše a měří anomálie pod povrchem, kam patří třeba někdejší odpadní jímky, žlábky kolem nemocničních stanů, odpadní jímky dešťové vody. „Až toto zjistíme, můžeme dělat malé sondy, které by ověřovaly, co je pod zemí,“ přiblížil.
Lokalizace nemocnice bude závislá i na vzpomínkách pamětníků, které už vyzvaly kluby vojenské historie. „Budeme rádi, když se nám pamětníci ozvou a pomohou nám rekonstruovat, jak to na místě vypadalo,“ uvedl Vařeka. Pomohou i dobové fotografie nemocnice, které jsou ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni, které na projektu rekonstrukce nemocnice také spolupracuje.
Ukázky archeologického průzkumu, který už začal, zájemci na místě uvidí i během oslav osvobození. „Věřím, že kombinací archeologie, vzpomínek a fotografií, se podaří vytvořit virtuální rekonstrukci nemocnice, kterou si lidé budou moci virtuálně projít,“ nastínil.
Polní nemocnice je součástí Zdivočelé země
Zkoumání někdejší polní nemocnice je jednou ze součástí projektu Zdivočelá země, kdy se archeologové věnují velké krizi čtyřicátých a padesátých let minulého století. „Tehdy naše země prošla několika vlnami zdivočení, ať už státního či institucionálního, nebo lidově mstivého. Všechna tato zdivočení zanechala otisk nejen v úředních záznamech, ale také v krajině, tedy v zemi, i v nás,“ doplnil Vařeka.
Název projektu si podle jeho slov se souhlasem dědiců archeologové vypůjčili od spisovatele Jiřího Stránského, který ze stejné doby, která je mapována, napsal knihu Zdivočelá země. Podle ní byl natočený seriál v hlavní roli s Martinem Dejdarem.
Na projektu spolupracují i ústavy archeologický a etnologický Akademie věd ČR a Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy.
Archeologové ke svým výzkumům využívají i drony, kamery, mapovací a GPS senzory nebo bezpilotní křídlo. To vše vědcům slouží v novém Centru digitální archeologie na Fakultě filozofické ZČU v Plzni. Kromě projektu Zdivočelá země využívají archeologové technologie v dalších dvou mezinárodních výzkumech.
„Dříve využívali archeologové k leteckým fotografiím letadla Cesna a klasické letouny. Dnes už drony nebo tato křídla, jejichž provoz je levnější,“ vysvětlil při ukázce křídla SenseFly eBee X, což je něco mezi dronem a letadlem, Tomáš Kroupa.
