Jan Rychtářík po sobě zanechal spousty nejrůznějších součástek, které nikdo dosud nedokázal dát dohromady. Zůstalo po něm i mnoho nákresů a plánů. Chtěl totiž sestrojit perpetuum mobile a věřil, že díky němu by mohli lidé začít létat do vesmíru.
„Pro dnešní fyziky to samozřejmě není zajímavé téma. Ale rádi bychom oslovili nějaké nadšence z oboru, kteří by mohli zkusit vnést do věci větší světlo,“ říká Jana Slámová ze Západočeského muzea v Plzni, které má některé z Rychtáříkových vynálezů ve sbírkách.
Návrhy na perpetuum mobile si nechal Plzeňan Jan Rychtářík dokonce patentovat. Stroj se mu ale nikdy postavit nepodařilo.
Muzeum tak hledá někoho, kdo se podobnými tématy zabývá, a byl by schopen říci, jak do sebe jednotlivá zařízení zapadají.
„V ideálním případě bychom byli rádi, kdyby se dotyčný podíval na plány a byl podle nich schopen stroj sestavit. Samozřejmě je jasné, že se nejedná o perpetuum mobile, ale určitě by bylo zajímavé zjistit, jak funguje,“ uvedla Slámová.
Pokud by měl někdo zájem si součástky, pomocí nichž chtěl Rychtářík „věčný stroj“ postavit, prohlédnout, a pokusit se rozluštit jejich funkci, může dorazit do muzea každou středu. Ta je totiž badatelským dnem, kdy si mohou zájemci nechat exponáty předložit a zkoumat je. Je dobré se dopředu se zaměstnanci muzea domluvit.
Zájem uznávaného pedagoga o stroje sahal už do jeho dětství. Nápad na vytvoření „věčného stroje“ mu prý vnukl učitel na gymnáziu. Naplno se ale do této netradiční záliby vrhl až v důchodu, kdy na ni měl mnohem více času.
„Dochovaly se nám výtvarně dokonalé plány. Návrhy si dokonce nechal patentovat,“ doplňuje Slámová.
Rychtářík svoji činnost úzkostlivě tajil
Dalo by se předpokládat, že svérázný výzkum ve své době musel ve městě jako Plzeň budit velký rozruch. Opak je ale pravdou. „Dá se říci, že ani nikdo z jeho sousedů o této činnosti neměl ani tušení. Tajil ji před nimi,“ konstatuje pracovnice muzea.
Svou pravou totožnost prý neprozradil dokonce ani v korespondenci s nejrůznějšími vědeckými institucemi a významnými osobnostmi.
Jestli takovou tajuplnost zvolil kvůli tomu, že měl strach z krádeže domnělého vynálezu, nebo z obav z výsměchu v případě, že by jeho zkoumání skončila neúspěchem, lze těžko říci.
Idea stroje, který by věčně fungoval, byla mezi amatérskými badateli v 19. století velmi rozšířena. V Plzni je ale zmínka pouze právě o Rychtáříkovi. Jeho současníci si jej však uchovali v paměti jako uznávaného a svědomitého pedagoga. Mezi lety 1853 až 1879 působil na místě ředitele české školy.
