Zámek Zelená Hora u Nepomuku.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

O Zelenou Horu se zajímá kraj, na zámku chce rukopis i muzeum pétépáků

  • 2
Na zámku Zelená Hora na Plzeňsku, který proslavil zfilmovaný satirický román Miloslava Švandrlíka Černí baroni, by mohlo vzniknout muzeum Pomocných technických praporů, takzvaných pétépáků. Architekt již zpracovává studii, jak lze prostory využít. Iniciátorem je Plzeňský kraj, pro nápad chce získat ministerstvo kultury.

Jako první zřejmě na řadu přijde zámecká věž, v níž je spadlé schodiště. „Až se opraví, chceme místo zpřístupnit po celou turistickou sezonu. Zatím je zámek otevřený jenom deset dní v roce, což je podle nás škoda. I tak do něj zavítá šest až osm tisíc lidí,“ vyčíslil Pavel Motejzík, manažer Mikroregionu Nepomucko a nově též vedoucí nepomuckého kulturního odboru.

Kvůli obnově významné dominanty se město rozhodlo spojit síly s obcí Klášter, která zámek vlastní.

Podle architekta Jana Soukupa je pozornost ze strany Plzeňského kraje zásadní. „Jestliže se o památku začne zajímat taková instituce, je velká naděje na její záchranu. Přeci jenom mají obce omezenější finanční prostředky,“ konstatoval odborník.

Zámek Zelená Hora

Koncept počítá s tím, že interiér pojme hned několik stálých výstav. „Budova je sice vybydlená, ale není v dezolátním stavu. Střecha je opravená. Uvnitř by nejdříve vyrostl památník nebo muzeum Pomocných technických praporů (PTP). Postupně by přibývaly další expozice. Je důležité, aby se sem lidé naučili chodit a každoročně se objevila nějaká novinka,“ míní Soukup.

S jeho názorem souhlasí Motejzík, který se dlouhodobě o historii zámku zajímá. „Téma už máme dobře zdokumentované. V minulosti jsme kromě jiného dělali rozhovory s pamětníky, jako třeba s Bohuslavem Šotolou, který sloužil s Miloslavem Švandrlíkem,“ nastínil.

Prvnímu patru by se vrátila někdejší zámecká podoba. Zachovalo se mnoho fotografií a dobových pohlednic, podle nichž by se prostory vybavily.

„V roce 1948 se tam nastěhovali vojáci a veškerý nábytek byl odvezen. Jednalo se asi o dva tisíce položek, které jsou umístěny v Národním památkovém ústavu. Pokud bychom dodrželi veškeré podmínky pro vystavování exponátů, dostali bychom se k některé výpůjčce,“ pokračoval Motejzík.

Větší pozornost se upře na Rukopis zelenohorský, který zde v roce 1817 údajně našel Josef Kovář a jehož význam je dnes připomínán v přízemí, konkrétně v Libušině sálu. Uvažuje se o dlouhodobém vystavení originálu, který je v depozitáři Národního muzea. Obnovena by měla být i zámecká kaple. Chybět nebude ani další zázemí pro příležitostné výstavy.

Podle hejtmana Josefa Bernarda má především muzeum PTP velký potenciál přilákat do lokality návštěvníky. Zdůraznil, že projekt se teprve rodí.

Originál Rukopisu zelenohorského vystavili v Blovicích (6. 10. 2017)

6. října 2017

„Pro samotný kraj je to velké sousto. Náklady na rekonstrukci objektu přesahují sto milionů korun. Snažíme se pro nápad získat ministerstvo kultury,“ sdělil.

Starostka Kláštera Petra Zeidlerová vidí v nastíněné spolupráci novou šanci. Už čtvrt století se totiž nedaří sehnat solidního nájemce či investora.

„Finanční injekci bychom potřebovali. Pokud plány vyjdou, bude to skvělé. V opačném případě chceme malými krůčky pokračovat, jako jsme to dělali doteď spolu s Nepomukem,“ uzavřela starostka.

V minulosti se opravily například střecha a okna, částečně se rekonstruoval kostel Nanebevzetí Panny Marie, který získal zrcadlový oltář s madonou.

Zelenou Horu proslavila komedie Černí baroni

16. března 2012