Je to už šestý podobný případ, v němž společnost Člověk v tísni zvítězila. Ačkoli organizace dlouhodobě upozorňuje na některé postupy, jež dříve kritizovala i ombudsmanka, situace na plzeňské záchytce se asi nezmění.
Kraj opět hledá někoho, kdo zajistí chod zařízení, ale o nabídku zatím nemá nikdo zájem. „Budeme rádi, pokud se současný provozovatel přihlásí,“ uvedla krajská radní pro zdravotnictví Milena Stárková.
Čtyřiasedmdesátiletý Plzeňan skončil před dvěma lety na protialkoholní stanici. Sumu 4 500 korun za hospitalizaci ale nezaplatil. Záležitost se dostala nedávno k soudu. S žalobou ovšem Městská poliklinika Plzeň, která záchytku provozuje, neuspěla.
„Obrátil se na nás klientův syn, který je zároveň jeho opatrovníkem. Muž je nesvéprávný. Nemůže sám nakládat s majetkem, jehož hodnota přesáhne tři tisíce korun týdně, ani podepisovat smlouvy,“ nastínila koordinátorka služeb plzeňské pobočky Člověka v tísni Vlastimila Feistingerová.
U Plzeňana totiž v minulosti psychiatr diagnostikoval závislost na alkoholu a jím způsobenou poruchu osobnosti a chování. Soud proto konstatoval, že dohoda o uznání dluhu, kterou podepsal při odchodu ze záchytky, je neplatná.
Nezisková organizace rozporovala také výši sumy za pobyt na záchytce, která jí přišla nepřiměřená. I v tomto bodě soud stížnosti vyhověl.
Podle něj je nepřípustné, aby si poliklinika stanovila tak vysokou cenu paušálně a poté nedokázala specifikovat, jaké byly skutečné náklady.
Člověk v tísni rovněž napadl způsob vymáhání dluhu. Dříve lidé běžně na záchytce podepisovali směnky a rozhodčí doložku. Záležitosti se pak ujalo Plzeňské inkasní družstvo, které zastupoval advokát Pavel Cink. Právě on je majitelem plzeňské městské polikliniky.
„Od toho už naštěstí upustili, ale stále používají zvláštní metody, ve kterých figuruje stejná skupina aktérů. Přiznávají si neoprávněné náklady na advokáta i smluvní pokuty. Dluh se pak vyšplhá na zhruba dvanáct tisíc korun. Soud naše námitky uznal,“ uzavřela Feistingerová. Klient díky tomu sumu nemusí platit.
Ve středu vyhlásil kraj zakázku na provozování protialkoholní stanice. K 31. prosinci totiž končí dvouletá smlouva.
„Privamed, Mulačova nemocnice ani Stodská nemocnice o nabídku nemají zájem,“ vyjmenovala Stárková. Další čtyři zdravotnická zařízení, tedy fakultní nemocnice, EUC Klinika, Poliklinika Agel a Rokycanská nemocnice, zatím nereagovala.
Osmdesát procent lidí za pobyt na záchytce nezaplatí
Už v minulosti službu nikdo v Plzni zajišťovat nechtěl a jediným uchazečem byl právě Pavel Cink. Krajská radní předpokládá, že situace se bude opakovat. Vyjádření Pavla Cinka se redakci MF DNES zatím nepodařilo získat.
Případné snížení částky za pobyt, která patří k nejvyšším v ČR, zatím není na pořadu dne. „Zákon neudává horní hranici této sumy. Je důležité uvést, že osmdesát procent lidí stejně nezaplatí,“ zdůraznila Stárková.
Podle jejího názoru současný systém nefunguje. „Dnes v zařízení končí lidé bez střechy nad hlavou nebo závislí na alkoholu a drogách. Objevují se tady opakovaně, ale nejsou ochotni se léčit. Služba by měla být státem dotovaná,“ uzavřela.
Ročně má protialkoholní stanice s deseti lůžky na 1 700 hospitalizací. Kraj dal letos na provoz 6,3 milionu korun.
