„Nápad přišel tak nějak náhodou, když jsem přemýšlel, jak přiblížit návštěvníkům našeho muzea různé zajímavosti ze světa hmyzu. Vystavovat skutečné preparované brouky není ideální, vzhledem k jejich malé velikosti. Naštěstí žijeme v době digitální fotografie a není tak velký problém pořídit kvalitní fotky, což bylo třeba před pouhými dvaceti lety nemyslitelné,“ vysvětluje domažlický entomolog Zbyněk Kejval, který je autorem výstavy.
Expozice se skládá z panelů, na nichž jsou ilustrace jednotlivých postav z knihy a pak fotografie jejich předobrazu z reálného světa. A také texty, které objasňují, jak se který živočich ve skutečnosti projevuje. Samotný titulní hrdina knihy by podle entomologových poznatků měl být zástupcem velkých mravenců rodu Formica nebo Camponotus ligniperda. Ve druhém případě dokonce část druhového jména perda připomíná jméno Ferda.
O něco složitější to bylo s určením Brouka Pytlíka. U něj totiž v knize není určeno, o jaký hmyz přesně se jedná. „Rozumbrada Pytlík je tak trochu záhadný brouček. Podle jeho vzpomínek, jak se v kině při narození prokousal ze dřeva, je velmi pravděpodobné, že se jedná o červotoče (čeleď Anobiidae). Nasvědčuje tomu i hnědé zbarvení a válcovitý tvar těla. Naopak otázku ohledně jeho zařazení představují tykadla,“ píše v popisce domažlický entomolog.
Ten podklady pro výstavu shromažďoval delší dobu, vlastní příprava trvala zhruba měsíc. „Pracoval jsem na ní převážně samostatně. Řadu fotografií hmyzu poskytli Pavel Krásenský a Jitka Raisová. Při konečné instalaci rámečků zase pomohli kolegové z muzea. Takže celkem se nás na výstavě podílelo pět,“ dodává Kejval.
V první fázi prolistoval dvě zásadní knihy na toto téma, tedy díla Ondřeje Sekory Brouk Pytlík a Knížka Ferdy Mravence, a vybíral vhodné postavičky.
„Do užšího výběru se jich dostalo asi třicet. Pak jsem sháněl fotografie a sepisoval informace z knih, internetu, především různá fakta a zajímavosti z jejich života. Nějaký čas mi zabralo i přemýšlení nad grafickou stránkou, jak vše jednotně uspořádat do rámečků,“ vypráví entomolog.
Nejsložitější prý ale bylo vytváření textů. „Snažil jsem se, aby byly stručné, odborné a zároveň čtivé a lehce humorné. Snad se mi to podařilo alespoň v některých případech,“ dodává.
Ohlasy návštěvníků jsou většinou pozitivní. „Není jich zase mnoho. Dnešní děti mají převážně jiné zájmy a jsou takové akční. Možná kdyby výstava zahrnovala herní konzole, kde by mohly brouky virtuálně likvidovat, tak by bylo nadšení velké. Snad jsem v některých hlavičkách probudil alespoň zvědavost, ale nedělám si velké iluze,“ podotýká Zbyněk Kejval.
Osobně má Sekorovo vyprávění z hmyzí říše rád. „Knížek Ondřeje Sekory mám z dětství asi deset, schoval jsem je pro dceru, a ty hmyzí o Ferdovi a Pytlíkovi patří samozřejmě mezi naše oblíbené. Zajímavých postav tam je celá řada, možná mravkolev, znakoplavka, chrobák... Těžká volba, už ty české názvy zní krásně,“ prozrazuje Zbyněk Kejval.
