Pětatřicetiletý Plzeňan Josef pracuje už několik let jako dělník ve strojírenské továrně v sousedním Německu. Domů se vrací jen na víkendy. Přestože se mohl v Česku věnovat kancelářské práci odpovídající jeho kvalifikaci, rozhodl se vydělávat peníze v zahraničí.
To proto, aby mohl pohodlněji splácet své dluhy. V Německu si totiž vydělá zhruba dvaapůlkrát víc než v tuzemsku. Lidí, jako je Josef, přitom stále přibývá.
„Motivací jsou hlavně vyšší platy,“ potvrzuje Ladislav Novák z tachovské pobočky personální firmy Hofmann Personal. Dalším důvodem je podle Nováka lepší pracovní zázemí a solidnější chování německých nadřízených.
„Hodně pracovních agentur na českém trhu nemá úplně dobré jméno a když se člověk několikrát spálí, odchází. Zaměstnancům se stává třeba to, že nedostanou mzdu nebo za ně agentura nezaplatí zdravotní či sociální pojištění. Nebo když agentura pracovníky už nepotřebuje, ukončí s lidmi spolupráci a nepostará se o ně,“ připomněl Ladislav Novák.
Eva Koubová z agentury práce ve Weidenu také pro ČTK potvrdila, že počet obyvatel Plzeňského kraje, kteří jezdí za prací do Německa, v posledních letech stále roste.
Ačkoliv se v Česku platy zvyšovaly, ve srovnání s Německem jsou zhruba poloviční. „Největší poptávka je po technických profesích, jako jsou svářeči, technici a pracovníci v elektronice,“ připomněla Koubová.
Zájem je podle ní o všechny profese, ale v bavorských podnicích je nejsilnější poptávka po dělnících v průmyslu. „Češi jsou často výborně vzdělaní, ale nemluví německy,“ podotkla.
V Bavorsku a Sasku pracuje v současné době přibližně 66 tisíc Čechů, kteří si tam platí sociální pojištění. Do oblasti přijíždějí ale i lidé z Karlovarského a Ústeckého kraje.
V okrese Tirschenreuth, kde žije 77 tisíc obyvatel, tvoří Češi zhruba sedm procent z celkového počtu zaměstnaných lidí. „V nejbližších letech bude přibývat Čechů, kteří tam budou pracovat. Ale mzda v Česku výrazně stoupá a rozdíl se pomalu snižuje,“ poznamenala Eva Koubová.
Minimální hrubá mzda v Německu je 8,84 eura na hodinu
Podle Jana Hořejšího z tachovského úřadu práce a poradenského pracoviště Eures činí německá minimální hrubá mzda 8,84 eura na hodinu, tedy přes 220 korun, v ČR je třetinová.
„Ale za minimální mzdu v Čechách nikdo nepracuje a v Německu také moc ne. Čeští pracovníci v Německu mají o něco víc než minimální mzdu,“ prohlásil. Podle Hořejšího je to stejné, jako když přijdou Ukrajinci za prací do Česka.
Z německé mzdy je ještě nutné odečíst náklady na dojíždění. „Pak ten čistý profit nebude trojnásobek, ale možná dvojnásobek. Spousta lidí už dneska přemýšlí, jestli tam má vůbec cenu dělat,“ řekl Jan Hořejš.
Eva Koubová vysvětlila, že je v Německu pět daňových tříd - od svobodných lidí po ženaté či vdané s několika dětmi. „Zdanění tam nemusí být vyšší,“ uvedl Jan Hořejší. Navíc v Německu lze od základu daně odečíst jiné položky, například dojíždění do práce.
